S. XXI XXV. - 389
aby ten, k nčmuž právem útrpným se přikračuje, buď žeby se
vina na něm našla aneb také nenašla, ještě po trápení při zdraví
svém zůstati mohl.
Při trápení má taková mírnost zachována býti, aby ten, kdož se
trápí, buď žeby se na něm vina našla neb nenašla, ještě po trápení při
zdraví zůstati mohl.
S. XXIV.
l. Těm, kteříž za původy proti trápeným se postavují,
nemá se toho dopauštéti, aby, jakžby oni chtěli, lidé trýzněni
a trápeni býti měli ; ale jakžby těm, kteřížby k tomu voleni byli,
za slušné, za spravedlivé a mírné se vidělo a zdálo.
Trápení díti se má, jakžby se těm osobám od práva vydaným za
slušné a mírné vidělo. |
IL Také ani se toho dopauitéti má, aby od katüv pií-
lisSnym a násilným mučením lidé přetrhováni a při trápení
usmrcoväni býti měli.
Katům dopauštěti se nemá, aby přílišným a násilným mučením lidé
přetrhováni býti měli.
. S. XXV.
I. Dotázky aneb otázky na těch, k nimž se právem útrpným
přikračuje, mají býti generales, et non speciales, to jest, dotázky
vztahují: se zábrnkem na všeckny všudy vůbec, a jako říkají,
vesměs, a ne na některau toliko osobu obzvláštně a ze jména.
| Dotázky na ty, jenž se trápí, vesměs na všeckny vůbec auhrnkem se
vztahovati mají, a ne na některau toliko osobu obzvláště a ze jména.
II. Jako ku příkladu: „Kde jest dne sobotního s večera byl?
kdož jsau více s ním tehdáž a toho času byli? co jsau tu dělali ?
co jsau tu provozovali? jak se ta věc a ten mord stal aneb
Zbéhl? kdo jsau ho na to navozovali? kdo mu toho mordu ná-
pomocní byli?“ Aby od samého trápeného prvé jméno a osoba
byla ze jména vyslovena.
Jako ku příkladu: „Kde v sobotu s večera byl? kdo s ním byli? co
jsau dělali? jak se ten mord stal?“ etc,
III. A to proto, nebo při trápení na žádného z stavův
království tohoto a na lehkost cizí ze jména ptáti se nesluší,
a právy se to přísně zapovídá. Tak, kdožby se toho koli do-
pustil, že ten, koboZby se tu dotklo, bude moci k němu o nářek
