38
Danieli a opatu Rainerovi, jež obsahují podobné pozvání Oldřichovo
na Steinfeld, jako list první, ani úsudek proboštův o nevěrném bratru
Rudolfovi, jenž po několik již let (per plures anxos) nosil bílý šat řádu
prémonstrátského.!) Z úvodu listu tušíme, že oba muži znali a milovali se
již ze Steinfelda, a že přátelství jejich trvalo nezkalené i nyní. Gezo byl
asi starší Oldřicha, jenž nazývá jej ctihodným otcem a pánem, byl mnoho
zaměstnán záležitostmi kláštera strahovského a mimo to churav. Též pro-
bošt Oldřich byl stále churav ; naříká na chorobu svou v několika listech.
Účel listu č. 1. jest zřejmé pozvání strahovského opata Gezy k po-
hovoru do kláštera steinfeldského v Porýní. Bylo to již asi třetí psaní,
které Oldřich psal v záležitosti této na Strahov (zam secundo ex litteris
vestris intellexi ...), a z toho lze souditi, Ze udržovali oba slavní preláti
pospolu čilou korespondenci. Schůzka jejich byla asi velmi důležitou, ježto
Oldřich podotýká o ní s takovým důrazem, a měla snad za účel, pojednati
o vzájemných záležitostech kláštera strahovského i máteře jeho, kláštera
steinfeldského, nebo připraviti se opatrně a důkladně pro jenerální kapitolu
(patres ordinis ... visitemus) v Prémontré, jež se tam odbývala každoročně
a radila se o důležitých věcech celého řádu.
Jako zvláštní episoda vyznívá z listu Oldřichova úsudek jeho o bratru
Rudolfovi řádu prémonstrátského, o jehož osobě se ničeho blíže ne-
dovídáme, jenže přijal před několika lety z rukou otce svého (pcr manus
patris su) dobrovolné odév řádový a nyní na radu téhož otce řád opět
opustil. Proto jest skutek jeho neposlušnosť a hrubé porušení řeholního
slibu. Mini-li Oldřich skutečného otce Rudolfova, jenž by byl musil býti
nékde opatem prémonstrátskym,?) či jen otce duchovního v řádu, nelze
uhodnouti. Jelikož Gezo, opat strahovský, sám měl o nemoudrém kroku
bratra Rudolfa rozhodnouti, tož můžeme dobře Rudolfa uznati za řehol-
níka strahovského. ?)
Druhý list (č. 5.) Oldřichův Gezovi obsahuje důmyslnou odpověď na
psaní o záležitosti velice choulostivé. Opat prémonstrátský Rainer, o němž
ještě bude řeč, neosvědčil se schopným k úřadu svému. Na nějaký přečin
jeho netřeba pomýšleti. Proto správné a zároveň jemné jest přirovnání opa-
tovo ku plavci nezkušenému, jehož loď se na vodě ztroskotala, důkaz, jak
důmyslný a smiřlivý člověk byl probošt Oldřich, jenž dobře počítal s poměry
časovými. Přes to litoval upřímně, że jednani Rainerovo nesloużilo ke cti
řádu sv. Norberta. Nespokojenosť s vládou Rainerovou měla však záhy
smutné následky. Poddaní řeholníci jeho pozdvihli se, zapomenuvše po-
slušenství svého, proti opatu a chtěli jej mocí odstraniti. Dověděv se
o tomto kroku jejich Oldřich ze psaní Gezy, jenž celý pohoršlivý výstup
') Snad na Strahově, tedy po roce založení jeho 1143.
*) Takovým mohl se státi snadno na př. ve stavu vdovském.
?) Bratr R. o němž píše Oldřich v listech č. 6. a 7., pak č. 10. a 11., jest osob-
ností zcela jinou než těkavý bratr Rudolí.
