1162

DOSLOV JEDNÁNÍ I. 17

k přespolním přívětivosti dokazujíc i vlídnosti, zvláště pak v Krista věřícím a naší Víry domácím. Pohané to činívali,

že přespolní přijímali,

jak mohli, je fedrovali,

v ničemž neubližovali. Nadto my již toho šetřme, co sobě chcem, jiným čiňme. Též i na to pamatujme,

že dřív, než se nadějeme, rychle umříti můžeme,

s našimi se rozlaučíme. Neb smrt nešanuje místa ani osob, jest věc jistá; bére na pořád každého, domácího, přespolního.

Neb teď Noemi manžela, potom i její syny dva umořila, pryč odňala,

žalost k žalosti přidala. Též i to se často stává,

že někdy počnau být sotva manželé spolu den neb dva, smrt je rozlaučí obadva.

A mnohá žena teprva,

co jesti měla, poznává, když ztratí manžela svého, na nějž prv nedbala mnoho. Jakž hned uslyšíme potom v druhém dílu o všem o tom. Vy zatím však poshovějte

a nic sobě nestýskejte. Rádi to vše přeslechněte, co povědíno, pomněte.