1162

RUTH.

abychom se voženili, své manželky míti mohli.

Noemi.

Jděte, jděte s Pánem Bohem, já mezitím sobě mnohem víc připomenu těžkosti, kterýchž jsem již hojně dosti přetrpěla v neznámosti, nemaje zde příbuznosti. Ach ach, co jest věc přetěžká, věř mi každá dobrá měšťka, když žena ztratí manžela ! Jehož bych já nyní chtěla nehty z země vydrápati, by se to jen mohlo státi a on se mnau zas mohl býti, o mne starost co prv míti! Nebo ač jsme s sebau hojně sem přinesli věcí drahně, hned jak jsme se sem dostali, však mnoho jsme již ztrávili. Bůh milý ví, jak dál bude! Vidím, že hyn*) posel můj jde.

Posel.

Co tak, paní, naříkáte, velice sobě stýskáte ? Novinu vám dobrau povím, nebo sám tu věc jistau vím, že se Vaši dva synové, milosiní mládenečkové, oba dobře oženili, velice se spřátelili.

Místo manžela jednoho máte zde již přátel mnoho,

*) Hyn, hynky = tamto, tamhle. Na tomto i na nejblíže příštím místě tištěno: hyň, hyňky ; sice jinde hyn, hynky.