1664 Kniha provolací IV. z let 1453—1480:
měštěnín z Poličky, umřel v Gruně, tehdáž ješto týž Vaněk tudiež v Gruně rychtu držal,
ostal jest po jeho smrti Mates, syn jeho, s mateří a po jeho, Olbramově, smrti mátě s synem
brali se do Zaječic a potom z Zaječic pod Rychmburg a potom do Brna sě brali, Pak dále
nevie, kde by ten Mates umřel. Gira eciam fassus est, že po smrti Olbramově byla jest
mátě Matesova s ním s Matesem, kteréhož jest dobře znal, v podruží u Michala, otce téhož
Jíry, tu pod Rychmburgem. A když chtěli Rychmburg obehnati, odtud někaký Zigmund vezl
je do Brna, totižto Matesa i s mateří. A potom týž Jíra bydlel jest také u Brně a vídal
jest Matesa tudież u Brně. A to slyšal od otce svého po několice letech, že sě shledal s ma-
teří Matesovú u Vratislavi u Šnable, a tu jeho otci pověděla mátě Matesova, že jest již
umřel Mates, syn její. Mikuláš dictus Mich fassus est, že jemu dobře svědomo, když
jest po dobytí Poličky Olbram umřel, že jest byla mátě Matesova s týmž Matesem v Zaje-
čicích a potom pod Rychmburgem bydleli sú u Michala střelce a týž Michal nosil jim tajně
pomoci tu pod Rychmburg, ačkoli pan Victorýn holdoval byl sobě Bylany ku Pardubicemi.
A potom, když Rychmburg chtěli obehnati, tu sú se brali preč odtud, tak že jich viece
potom nevídal. Actum feria II in die s. Jeronimi /30. září] anno ete. LIIII. — Za tím při-
psáno jiným inkoustem: Ad idem vide supra in margine: Johannes de Ssternberg @ na horním
okraji téže stránky jest zapsáno: Johannes de Ssternberg et de Zageczicz personaliter coram
Johanne de Hazmburg et de Costi, iudice etc., et beneficiariis curie recognovit se ad hanc
litteram, que sequitur in hec verba, et hoc sabbato in die Francisci [4. října] anno ete.
LV: Já Jan z Sternberga sedéním na Zajeticích vyznávám tiemto listem pfed kazdym.
kdež čten neb slyšán bude, že přistúpili lidé moji před mě zejména tito: Vašek, Petr, Janek,
Petřík, Jan Hrzek z Záječic i vyznali přede mni: , Ze jest byl Olbram, měštěnín z Poličky.
mezi námi tu v Zaječicích i s svú ženú i s svým synem v podruží, když sú je rozehnali
7. Poličky. A tu pobyv mezi námi i odebral se jest na Rychmburské sbožie jménem do
Gruny. A tu jest umřel a žena jeho zuostala živa i s synem po něm a přicházela jest odtud
ku pánu dobré paměti ku panu Smilovi i ku panie s synem svým, a jméno jeho bylo Mates.
A toho smy dobře svědomi, že jest přebyl otce svého, a za to smiemy řéci. A též ústně
chtéli bychom seznati, kdeZ by toho potfebie bylo". A toho na svédomie pfritiskl sem peéet
svú vlastní k jich prosbě k tomuto listu. Jenž jest dán a psán léta od narozenie syna
božicho MCCCCLIIII ten pátek před sv. Václavem dědicem Českým /27. zdii]. — K tomu
bylo jiným imkoustem připsáno: Ad idem vide post circa Bylany in spacio, ubi manus est
signata. Tím se odkazuje k dalším svědectvím na 1. C JX (str. 96). kdež se při hesle 17> Bylany
pro Buchowczone čte: Nicolaus de Buchow adduxit testem in Bylanech in causa contra
Gawlenecz, videlicet Petrum, iudicem de Skucze, annorum prope LX. Qui iuramento solito
prestito, protestatus est coram beneficiariis curie, dicens sibi bene constare, že Olbram z Poličky
stěhoval se do Gruna a tu bydlel. A manželka jeho s synem svým i s jeho. Mates řečeným.
byli sú na tvrzi v Zaječicích. A týž Olbram s lehka puol léta živ byl a tu umřel v Gruné.
Pak po smrti Olbrama máté s synem Matesem brali sé pod Rychmburg, a tu byli, až obe-
hnati chtéli hradu, das dobfe veliky. Odtud sé brali do Brna'. Actum coram beneficiariis
curie et presentibus Henrico de Pocztan, Cunssone de Hlohow sabbato ante Simonis et Jude
[25. па] anno ete. ut supra [t. j. MCCCCLV]. — Рой tim jest poznamenáno: Ad idem
verte 5 folia, a na l. C X1111 (str. 107) jest opét při hesle Bylany pro Buchowczone zapsáno:
Nicolaus de Buchow in Bylanech adduxit testes, qui elevatis digittis duobus. inramento solito
