jvzawli lie wecze pylnye:
„Mila dlli, procz tak milnye
mluwis? Milcz, tot razy tobie.
Y kde by ty mohla fobie
325 nalezti leplieho muze?
Wlak mu wliczk(n)y kraly Ilulie
a gma welike pokladi,
podle wli mielta y hrady
y mnohe liroke zemye.
330 Nella bich nelechke brzemye,
acz bi lie tak mynul [ tobu.
Mila dfly, wie [wie firobu
nelle mnoho let zde glucze
a wzdi poleplenie zducze.
385 À giz li ho doczekala;
razit, by nykakz nenechala,
by za n myle rada nella.
Gyz gelt nama ta czelt wzella,
po nyz tie twoy otecz tuzil;
tent gelt geho occzy Iluzyl
mnoho let. Dczy, wiez to czele!”
Diewka otpowiedie Imyele
a rzkucz: „Matko, dar|mo mluwis [7a]
a na mie fie hnyewem hruvis.
345 Taket tebe rzeczy doydu:
y za zadnehot nepoydu
muze, nezt giei ohledagy
a to na niem znamenagi,
34
o
321 uZzasvsi sé (statt uZassi) E. Pelikán LF 18, 64 schlágt vor vzavši
sé: vezmu sé vz néco — nécemu odporovali, wogegen freilich ,stupe-
facta" spricht. — 331 flebu Hs. — 332 wielf wie Hs; vies, vé sirobu nesle
E; vé své... nesle Pelikán LF12, 130, — 338 wznefla Hs. — 339 lietwey Hs.
—344 hrubis P, in der Hs kann b und v gelesen werden, vgl. LF 9, 293.
— 345 f. E.: (hruvís/ ; kakéf lebe l'eci dojdii. Kebrle LF 14, 255: /hruvis).
Taket tebe řečí dojdu = tak-to li odpovím. E: já za 2ádnéhol ; Hs.
und Gb. LF 9, 293 i za Z. — zai ż., za nizádného.
nec quemcumque alium uirum accipiam, nisi eum prius uidero (346) et
hunc ceteros homines in diuiciis et gloria, nobilitate et sapiencia excel-
lere aduertero. (320) Ad hec mater stupefacta respondit: Filia mea
karissima, quid est hoc, quod dicis? Quis tibi talem sponsum poterit
