1145

obsah. Knihy staly se i s chrámem Apollovým r. 83 pred Kr. obětí požáru; ale z rozličných zbytků a z ústního podání (zvláště v Malé Asii) sestaveny byly knihy nové, které teprve začátkem 5. století po Kr. za své vzaly.

Od těchto kněh Sibylinských zcela rozdílným jest proroctví Sibvlinské, zachované až podnes. Ono obsahuje dvanáct kněh Sestimérem (hexametrem) v jazyku feckém psanych, jež slo- ženy jsou za časů křesťanských mezi prvním a čtvrtým sto- letím, Zpěvy (neb knihy) ty však nejsou od jedné osoby sepsdny, nýbrž od více osob neznámých; pisateli některých částí Буй židé, některých částí opět křesťané. Zmínky o proroctvích těchto nalézáme již u některých spisovatelů církev. (na př. u sv, Augustina); ano církev samu někdy proroctví tato schvalovala, někdy opět zavrhovala. V těchto knihách mají základ svůj všecka proroctví Sibylinská, která ve všech téměř jazycích nalézáme; nejprve zpracována byla v jazyku latinském, z něhož do- stala se do řeči obecného lidu. K rozšíření těchto proroctví ovšem velikou měrou přispěl směr vzdělanosti středověké, kdy všecko více v horování náboženském sobě libovalo, dle dávných proroctví příchod Mesiášův a jeho království očekávajíc. Když blížilo se první 1000letí, bylo uchvâceno křesťansivo záchvatem takovým; a když i očekávání príchodu pozemského království Kristova se nevyplnilo, nezanikla naděje tato, častěji ještě sc probouzejic. Byl to tak zvaný chilias- mus, k némuz samo sv. Písmo dalo příčinu, že lidé hlou- bajíce neustále v Písmě svatém neustále živili myšlenku tuto. V Čechách by! to Jan Milič a Matěj z Janova, kteří přišťi k tomu náhledu, že již Antikrist na zemi dlí; ovšem byl onen o něčem lepším ještě na dvoře papežském poučen. Ve Francii vystoupil v podobném směru Jean de la Roche- taillée n. Roquetallade, frantiikán kláitera Aurillac-skélio. Teu ve svých kázáních nejen trestal nepravosti kněžské, ale předpovídal, že Bůh je navštíví tresty a že papeži bo- hatství jeho světskými osobami odňato bude. Pro své řeči

2