24
Odtud (z) Zdislavic zase do Hořepníka. A tam byl
sem rok neb sem více nechtěl býti, že potutedlně jiného
kněze jednali k svatému Havlu, a byli ke škodě jakési
spletky učinili obilím při setí na polí a ovsem třiceti
štrychů. Tak toho na podzim byl voves po sedmi míš. ale
léta a byli mi to řekli dáti a pustiti. Potom, když sem se
přestěhoval pokřívali *) a až sem se chtěl stéhovati v roce
při sv. Jiří, napadli mne tak že sem musel dáti třiceti
štrychů vovsa. A byl voves po deseti bílých a vzali zań
hned deset kop; a o žito s sedláky, kteří pro mne přijeli,
učinili bez mé vůle smluvu, to setí s nimi žberů sutého
sobé poloZivSi. A tak puol osmé kopy m. škody na vovsi,
ale žita sem jim ani potom nedal, neb mi nevěrně učinili
a podvodně, přidavše mi to všeckno v poli i suté obili;
potom platiti sem musel k tomu desátku a auroku nedali
za čtyry kopy. Když stěhovali (k) Keblové a jiné věci
metali s vozu potřeby a co pokradli, za dvanáct kop m.
škody počteno.
[Dobře lidé říkají, že po dvakrát jedno maso vařený
nebývá chutný, tak kněžím fary,“) a Keblovští sedláci
nosili do hospod voves a já mněl, že na vuoz.]
Potom z Hořepníka do Keblové; a tu sedláci přijevše
hned, nevinně a ničemně vezli voves a žito, majic nositi
na vozy, nosili do hospod a prodávali. A když kuchařka
měla půčiti dobrému člověku na žádost Purkrábkovi kopy
grošů, ukládajíce penize z uzlika ukradli jí zlatý a jiných
peněz, a mincí dobrých za pět kop. Potom propukovalo se
na ty, kteříž to učinili, ale že bylo zameškáno *) zaměst-
knáni mnohými jinými krádeži a šibalstvím, chtěl-li sem,
aby zvěšeni nebyli, musil sem jich tak nechati.
A při samém stěhování učinili mi škody i s kuchař-
činými penězi za dvacet kop; neb což mohli kradli vidi-
tedlného jední před druhými, když jedině já sem nevěděl.
A tu noc (v Keblové) zapálila se byla světnička na faře,
když sme tu přistěhovali se u dvéří, abychom ven nemohli;
a kdyby byl lhavy*) dést nepřišel, ještě sme ani studnice
nevěděli, byli bychom uhořeli na faře v Klebové.
1) křívám (od křiviti) — ohybám, shybám; zde snad tolik, jako
nadávati, láti.
?) Bartoš ve své kronice (145) uvádí slova tato jako přísloví Paška
z Vratu : Řídko bývá maso dvakrát vařené a přítel dvakrát smířený.
3) Cod. 4285. f. 91. —98.
4) lihavy = lijavy.
