EN | ES |

Facsimile view

1137


< Page >

345

350

360

365

mnoho let. Dci, věz to cele! Dievka otpovědě směle

,

a řkúc: Matko, darmo mluvíš a na hnévem hruvis. Taket tebe řečí dojdu:

1 za Zádnéhot nepójdu

muže, nežť jej ohledaji

a to na něm znamenaji,

že jest všeho světa krašší,

ctí, urozením najdražší,

nad veš svět najbohatější, nade vše múdré najmůúdřejší. A pakli to nebude tak, tehdy, matko, věz, žeť nikak nikdy nepójdu za muž. Protož po tom darmo netuž, ni kto bud o tom toče viec. Ot toho casu pote

králová smütiti za to.

A když jie přietelé na to vzmluvichu, by tu mysl vzala a pfemluviti dala

i šla za ciesaře spieše,

ana jim otpovědieše

tomu a řkúc: Vy tak krásnú

33



Text viewManuscript line view