160 A. XXX1II. Dopisy Karla ze Žerotína
navrátí se úplně k pánovi starému, kterýž piichyliv se přátelstvím k Polákům. stal se ühlav-
ním nepřítelem císařských. Císař propustil Rumpfa a Trautsona, kteříž ačkoli byli nepřátelé
Žerotínovi, přece netěší se z neštěstí jiných. Ke dvoru císařskému koncem měsíce října přibylo
vyslanectví Perské, kteréž dodá dvoru vážnosti, poněvadž až od dob Karla Vel. nepřišlo z těch
krajin žádné poselství. Zmiňuje se o zlobě a úkladech nepřátel proti němu, jehož nazývají
hlavou kacířů. Žádá, aby mu zaslány byly kopie podobizen z hlavního chrámu Dijonského. —
Na Rosicich, 14. Nov. 1600. (Konc. vlaëskÿ v knih. Blud. 3881. f. 35 č. 64.)
484. Jakubovi Guetlinovi v Strasburce: schvaluje účty z cesty Savojské mu zaslané;
žádá ho, aby přidržel Karla pilně ke studiu řečtiny. — Na Rosicich, 16. Nov. 1600. (Konc.
lat. v knih. Blud. VI— 3881. f. 36. č. 65.)
485.
Dr" Amandovi Polanovi: Ze z rozkazu císare Pertold z Lipého musil opustiti Strasburk, aby
pii dvoře císařském vychován byl mezi katolíky; správa statků jeho Zerotínovi odňata. Zve
Amanda k sobě i posílá mu peníze na cestu. — Na Rosicích 25. ledna 1601.
(Doctori Amando Polano.) Ad socerum tuum, virum clarissimum, de negocio
meo quodam sane gravi et pernecessario scribens, te quoque compellare volo non
tantum memoriae testandae causa, sed potius ut deliberata cum illo materia pro-
posita unanimi cum illo consilio mihi respondeas; ac proinde etiam adolescenti,
quem in hunc finem Dasileam mitto, mandavi, ut epistolam tibi traderet, quam tu
illi, cum eum vacuum ab occupationibus videris, seorsim reddes, ne ad alienas quam
ad ipsius et tuas manus perveniat. Mei adversarii non cessant mihi facessere ne-
gotium, non contenti, quod litem mihi moverint capitalem, contra omnia iura ct
immunitates provinciae huius tutelam Derchtholdi Lippensis mihi eripuerunt, quem
iussu caesaris Argentina acc[ire et] ad aulam sistere cogor, ut ibi inter pontificios
educetur; bona autem ipsius meis infensissimis hostibus administranda committuntur.
Et quidem ad iniuriam, quae me peculiariter contingit, quod attinet, utcunque
aequo animo illam fero, sed de ecclesia Eivanczicensi valde sum sollicitus, ne peri-
clitetur. Credo autem Deo, qui promisit se suis affuturum in omnibus tribulationibus,
eum nec privatim mihi nec consilio suo defuturum. Frater meus in te est bono
animo. et non dubito, quin tui sit memor futurus; idem quoque mihi de Ladislao
agnato persuadeo. Mei consilii esset, ut te ad nos conferres; facile tua praesentia
et meis persuasionibus efficeretur, ut locupletior Basileam redires. Si visum fuerit
obsequi, habet hic adolescens in mandatis, ut tibi sumptus necessarios pro[videat].
Gratissimus nobis eris hospes et mihi praesertim, qui tuum conspectum iam dudum
expeto. Vale, carissime Amande. 25. Januarii 1601.
Konc. v knih. Bludov. VI—3881. fol. 37. è. 1.
486. Jakubovi Guetlinovi preceptoru posílá 100 tolarü na vydání pro Karla z Zerotína.
— Na Rosicích 25. ledna 1601. (Konc. lat. v knih. Blud. VI—3881 fol. 37 6. 2.)
