г roku 1600, 29. října —14. listopadu. 159
candos nos pertineat. His tantis malis nemo it obviam, omnibus fatali somno
quodam oppressis et vel aspicientibus secura mente vel conspirantibus cum reliquis
in ruinam patriae. Turca Kanisium obsedit et vereor, ne iam occuparit; quod si successit,
universa Styria et Austria summopere periclitantur. Foris hostem, intus inimicos longe
atrociores et crudeliores habemus. Deus utrosque a cervicibus nostris avertat et te
quoque clementer tueatur. Vale, optime Amande. Rossicio 26. Oct. 1600.
P. S. Fere oblitus fueram conqueri de fratris tui filio, qui posthabita fide
data et deserto tam honorifico munere, cui praecipue in gratiam tui praefectus
a me fuerat, iusalutato sodalitio suo et per fraudem pecunia aliisque necessariis
paratis, nescio quo se subduxerit. Eum si pristinae condicioni, quam tamen nondum
— quod sciam — repetiit, non restituero, non aegre feres, cum sit mihi habenda
ratio consanguinei mei, cuius adolescentiam vanissimo homini regendam committere
nec tutum esset nec decorum. Audio illum Dasileae tuum quoque conspectum aver-
satum fuisse et insalutato te discessurum, nisi eum iam abiturientem deprehendisses.
Non magnopere mihi imposuit, nam ex litteris, quas ad te per eum dedi, cam feci
illus mentionem, ut appareret, non omnia in ipso mihi probari.
Konc. v knih. Bludov. 3881 fol. 34b €. 59.
479. Tobiási Pommerovi: jest velmi potésen, Ze Perchtolt z Lipé již úplně se uzdravil
a oddal se učení; není spokojen s preceptorem, i nařizuje, aby byl propuštěn a na místo jeho
přijat jiný oc. — Na Rosicich, 26. Oct. 1600. (Konc. vlašský knih. Blud. 3881. f. 34b) č. 60.)
480. Janu Petrovi Orchimu (Sappovi): zmiňuje se, jakému pronásledování od nepřátel
svých jest vydán; byl předvolán ke dvoru na den 1. prosince, aby zodpovídal se ze slov, které
psal stavům moravským shromážděným ve Znojmě roku minulého na obžalobu Dietrichšteinovu,
jehož bratr jel po poště do Říma; žádá, aby Orchi napomenul novináře Benátského, aby posílal
Žerotínovi lepší noviny, a ne ze zemí blízkých Žerotínovi, o nichž ví dříve nežli zpravodaj oc.
— Na Krumlové [Mor.] 4. Nov. 1600. (Konc. vlasskÿ knih. Blud. 3881. f. 35 č. 61.)
481. Štěpánu Illéshäzymu: že nemůže přijeti do Hodonína; spíše že on s hrabětem
ze Salmu by mohl piijeti do Rosic k nému a tam se dorozuméti. — Na Krumlové, 5. Nov. 1600.
(Konc. lat. v knih. Blud. VI—3881. f. 35 ¢. 62.)
482. Stépánu Illésházymu: Ze nebude moci se účastniti jednání jeho s hrabětem ze
Salmu, protože musí jeti do Prahy. — Na Rosicích, 7. Nov. 1600. (Konc. lat. v knih. Dlud.
VI—3881. f. 35b) č. 63.)
483. Mark-Antoniovi Lombardovi: oznamuje, že císařští ztratili Kaniži, vévoda Mercurio
chtěl pevnost osvoboditi, byl však velikým vojskem tureckým obklíčen, a kdyby nebylo udatnosti
jeho vojska, v němž chrabře si vedl pan Jiří Hodický, byli by bývali rozsekáni. Ztrátou Kaniže
jsou země arciknížete Ferdinanda a Rakousy ve velikém nebezpečí, Turek svobodně zajížděti
může až ke branám Vídeňským. Nebude již bezpečná silnice z Italie, ba ani koupele v Badenu.
Podává mu zprávy o Sedmihradsku, kamž Jiří Basta, guvernér Horních Uher, přitáhl, poněvadž
však má málo vojska a nemá peněz, jest obava, že tam svrhnou konečně panství německé,
