150 A. XXXIII. Dopisy Kurla ze Žerotína
ut sit necesse est; si causa est, lis igitur est. At hanc quis mihi intendit, quis con-
testatus est, si cum subcamerario res fuit? Respondi [sic]. Si cum Baptista, certe
ad cognitionem Bohemicam non pertinet. Cum itaque nullus sit adversarius, nullus
iudex, quid patrono opus? At vi agetur, inquies? et ad vim propulsandam hic con-
ciliandus. Fateor, sed id tum faciemus, cum nos isthuc adiget necessitas. Pracvenire
in eiusmodi casibus velle esset antidotum adversus caesarem sumere; quod istum
ex duodecim ferre nequivisse, meminit Suetonius. Permitte hactenus tempori et
naturae, ut propriis adhuc viribus agant; si morbus invaluerit, facilis crit. recessus
ad medicamina. Sed de his prolixius coram, si quidem ita est, quod minitantur,
Pragam me accersendum. Fiducia mea in Domino est, qui servorum suorum ossa
ita servat, ut non unum quidem ex iis confringatur. Ili quoque te et tua omuia
commendo. Vale, mi Dudovici, et me amare perge. Rossicio 20. Julii 1600.
Konc. v knih. Bludov. VI—3881. fol. 31 č. 42.
461. Adamóvi Rósslerovi děkuje za noviny z Uher a Sedmihradska, udává inu cestu,
kterou by mohl bezpečně mu dodávati dopisy, v nichž nežádá za porušení úředního tajemství,
ale jen za zprávy takové, jež může bez ublížení svědomí s důvěrnými přátely sdélovati: ovsem
hlavně za zprávy o něm samém, které by mu mohly posloužiti k tomu, aby vystříhal se úskoků
nepřátel. — Na Rosicích, 20. Jul. 1600. (Konc. lat. v knih. Blud. VI—3881. fol. 51b) č. 43)
be. Tobiáši Pommerovi: že snad Perchtold z Lipé uvykl již vzduchu i stravě ve
Štrasburku, takže mu nepůsobí škody na zdraví; připomíná, aby s penězi šetřil; hněvá se, že
strýc Karel mu nepsal. — Na Strážnici, 31. Jul. 1600. (Koncept vlašský knih. Blud. 3881.
f. 31b) č. 44.)
463. Štěpána Illésházyho zve k sobě do Dřevohostic. — Na Dřevohosticích, 14. Aug. 1600.
(Konc. lat. v knih. Blud. VI—3881. f. 31b) č. 45.)
464. Ancelovi: těší se z jeho návratu, omlouvá se, že jemu dlouho nepsal, a ujišťuje
ho o své vážnosti a o svém přátelství. — Na Dfevohosticich, 17. Aug. 1600. (Konc. franc.
v knih. Blud. VI—3881. f. 32 č. 46.)
465.
Jakubovi Guetlinovi, preceptoru Karla ml. z Žerotína: činí výčitky, že o návratu jeho a Karla
dovídá se teprve z dopisu Tobiáše Pommera a ne od něho; žádá ho za zaslání účtů z vydání;
klade mu na srdce, aby bděl také nad Jindř. Slavatou, jehož vedení mu svěřeno, a radou
svou nápomocen byl též Divišovi Slavatovi, jenž mu list tento dodá. — V Dievohosticich
18. srpna 1600.
(Jacobo Guetlino.) Ex litteris Tobiae Pommeri, quem adolescentiae Berch-
toldi a Lippa praefeci, te cum Carolo Argentinam ex itinere vestro rediisse prae-
terito mense intellexi. Quod etsi tum mihi videbatur permirum, reditum vestrum,
incolumitatem vestram, beneficia mea alieno nuncio ad me referri, tamen multo
magis admirandum mihi videtur, quod nec ex eo tempore quidquam a vobis ad me
