XVIII Úvod vydavatelův.
Opisování těchto dopisů svěřil jsem kopistovi p. Spěváčkovi, kterýž vystihl nejen těžkost písma,
ale i v sepisování regestü na místě celých listin se znamenitě osvědčil. Po odchodu jeho
z ústavu dáno další opisování Dru Smetanayovi, jenž také vpravil se do úkolu mu svěřeného
s dobrým prospěchem. Namáhavé konferování těchto opisů provedl z veliké části koncipista
p. Dr. V. Nováček a později do ústavu přibylí pp. Dr. Novák a Dr. Krofta, kteříž oba také
část opisů latinských a vlašských opsali a zrogestovali. Hlavní však podíl listi: vlašských
obstaral znalec téhož jazyka koncipista p. II. Kollmann, jenż takć z mnohych italských, více
pro domácí zájmy důležitých dopisů zhotovil obšírné české regesty nebo překlady, a také vy-
datnym byl pomocnfkem pri konferování lat. listü. I při největší bedlivosti není při takových
nesnadnych konceptech vyloučeno nějaké přehlédnutí v přepisech zhotovených: a proto vyni-
kající zvláště účastenství na úpravě imčl pan archivář Jul. Pažout, jenž prohlédl zevrubně texty
i regesta kusů opsaných a srovnal je s originálem. Taková účast jmenovaných pánů zasluhuje
zajisté vřelých díků a vděčného uznání.
Dříve ještě nežli všechny takové práce vykonány, pečoval jsem stale o to, jak by
skvosty Žerotínovy, jež v pokladnici archivu zemského zatím měly býti uschovány, mohly býti
doplněny. I sebral jsem roztroušené listy v zemském archivu moravském, v archivu J. J.
knížete z Lobkowicz v Roudnici, v arcibiskupském archivu Kroměřížském, v archivu místo-
držitelství království Českého, v archivu státním ve Vídní, v Berlíně, v Drážďancch, vo Vrati-
slavi, v Hradci Štýrském, v Budapešti, v archivu museca mésta Prahy, města: Přerova, Byteše
na Moravě, v archivu piaristské kolleje v Praze, v archivu arcibiskupství Pražského, kteréž
kusy opisoval kopista p. Špaček.
A když všechno podle lidského domnění k šťastnému již nachylovalo se ukončení,
staral jsem se, jak by takový kus staré české slávy mohl býti vydán tiskem na světlo U nás
se mnoho tiskne, mnoho vydává, a nemnoho scházelo, že by hvězda Žerotínova vzešlá nad
Čechy a Moravou i na dále musila: zůstávat ukryta za mrakem nevědomosti. Výbor zemský,
jenž o potřeby, snahy kulturní nemálo počuje, učinil slovy svého člena p. t. pana K. Adámka
ndvih, aby korespondence Žerotínova byla vydávána v Archivu Českém, a aby k žádosti komise
pro vydávání Archivu Ceského položeno bylo do rozpočtu zemského zvýšení dotace na touž
publikaci o 4000 korun ročně na dobu pěti let. Když slavný sněm království Českého navrženou
sumu schválil, vzal jsem do ruky úpravu připravených opisů pro tisk. Dal jsem nikladem
svým rozepsati a mezi listy chronologicky vlożiti regesta všech zvláště Brandlem vydaných
dopisů, na kolik potřebí prohlédl jsem text, z obšírnějších překladů vlašských nebo jiných
již napsaných obsahů učinil jsem potřebné upravení pro tisk, napsal věcné, osobní poznámky
a úvody k jednotlivým obdobím. Po přátelském dohodnutí přijal provedení korektury archů
tištěných pan Julius Pažout, kterýž při nesnadné takové práci musil po ruce míti originál, aby
některé neshody mohly býti srovnány. Neméně velikou péči věnoval publikaci p. t. univer-
sitní professor Dr. pan Jos. Kalousek jako redaktor Archivu Českého, jenž žádné nešetřil
práce, starosti a častokráte sám s originálem slova, věty srovnával, aby nic v nejistotě nezů-
stávalo. Taková vzácná starostlivost hodna jest zajisté povinného upřímných díků vzdání. Dále
za laskavou mně prokázanou ochotu sluší vzdáti díky p. t. panu Dru Drotholzovi, zemskému
archiváři markrabství Moravského v Brně, zemskému archiváři v Štyrském Hradci vládnímu
radovi panu Dru šlechtici Zahnovi, kníZecímu arcibiskupskému arclivári v Kroměříži panu
Fr. Snopkovi, koncipistovi pii státním archivu ve Vídni panu V. Kratochvílovi, slavné rade
mésta Pferova, Bytese, a rektoru kolleje .piaristskć v Praze p. P. Aurelu (iardavskenu.
