z roku 1600, 29. března—4. dubna. 139
vous prie de ne les dedaigner et .croire que en tout temps, tandis que Dieu me
donnera la vie et me maintiendra ce peu moyens dont ie iouys de sa grace, ie ne
vous defauldray en aucune occasion. Or faisant fin, après vous avoir baisé les mains,
ie prieray le créateur de vous maintenir une vieillesse fraiche et commode, afin que
d'aultant plus aisément vous puissiez servir à son église, tant qu’il auroit pleu à sa
majesté divine de vous y entretenir. De Rossicz ce 29. de Mars Van 1600.
Копс. v knih. Bludov. 3881. fol. 255. è. 17.
436. Jakubovi Zwingerovi děkuje za žalmy, jež mu byl dedikoval, a podává mu
zprávu o úmrtí svého synáčka pětiměsíčního. -- Na Rosicich, 31. Mart. 1600. (Konc. lat.
v knih. Blud. VI—3881. f. 26 č. 18.)
437. Doktoru Amandovi Polanovi v Basileji: Stěžuje si, že jest ustavičně štván někte-
rými osobami cizími. které znenáhla v zemi se usadily a uchopivše se otěží vlády, nejenom na
pány, nýbrž na vládce si hrají; kteříž. ho nejhoršími pomluvami napadeného a závistí dvorskou
stíženého udali císaři z uražení Veličenstva; neobává se však žádného nebezpečenství při zřejmé
nevinnosti své. O příčině takového nepřátelství praví: „Occasionem arripuerunt lacerandi me ex
lite Brunensi civitati a me mota, quam in jus vocavi, quod Italum quendam perditum homi-
nem, quem ego in custodiam ab ipsis dari postulabam, evadere passi essent; atque iam eo res
devenit, ut ex privata controversia universae provinciae negotium creatum sit, verendumque
est, ne ex his favillis magnum quandoque incendium oriatur." Žádá Polana, aby vlídně přijal
příbuzného jeho, Karla ml. z Žerotína, jenž byl dvě leta ve Štraspurce a jehož nyní posílá do
Basileje a Ženevy hlavně proto, aby přistoupil ke stolu Páně v církvích stejné víry a aby
poznal věhlasného starce Bezu, Polanova tehána. — V Rosicích. 31. března (pridie kalendas
Aprilis) 1600. (Konc. v knih. Bludovské 3881. f. 26 a Chlumecky č. 103.)
438.
Vilému Slavatovi: že nemálo těší se z jeho návratu; zmiňuje se o souženích ho stíhajících,
o pomluvách nepřátel, o nemoci, o smrti manželky své a jediného synáčka, kterážto soužení
uvedla ho do slz a vzdechův ustavičných. — Na Rosicích 4. dubna 1600.
(A] $* Guglielmo Slauata barone). Illustrissimo S'* mio osservandissimo. A punto
queste feste passate, occorendomi di spedir' un messaggiero a Pragha, ho scritto
a uno de miei amici che vi ho, che s'informasse, et informato che si sarebbe, m'avi-
sasse quanto prima che speranza overo certezza s'haveva del ritorno di V" S''* []]"*;
poiche riducendomi a memoria che con una sua scrittami da Madrid et ricevuta da
me non ha guari, m’accennava che intorno a questo tempo s'era deliberata di ridursi
alla patria, non potevo persuadermi che dovesse tardar molto piü a comparirci: quando
opportunamente è giunto questo suo messaggiero con la sua gratissima e con la desi-
derata nuova del suo felice arrivo, del qual'io mi sono rallegrato non quanto ricerca
l'anticha affetione mia verso di lei, ma quanto m'hanno permesso gli miei travagli
presenti comminciati dalle false calonnie de miei nimici, accresciuti poi per una mia
18*
