48 A. XXXIII. Dopisy Karla ze Žerotína
aperte significes, quid ili a me praestari possit, quo ex parte aliqua gratia ci con-
digna haberi queat; nam mihi nulla erit quies, nulla a curis cessatio, donec aliqua
ratione officium. mihi praestitum compensavero. 5i quid merui apud te, non me de-
seras hac in parte.
Derfingerus hinc. Viennam. dbiit. Quae mecum de DBrunmovio egit, indicio mihi
sunt certisshno tui erga me praeclari animi, quem ego divinitus adiutus conabor
promereri; sed res meae loco sunt, ut nec cogitare quidem de his possim. Derfin-
gero penitius mentem meam aperui. Ex illo, quid mihi sit impedimento, iam omnino.
cognoveris. Quod reliquum. est. Deo. aeterno. £e. atque. familiam. tuam omnem. con-
mendo, me autem tuo paterno affectui. Vale, illustris vir. et pater mihi perpetuo
colende. ltossicii 9. Junii 96.
Biblioteka Bludovski 3883-11.
, 133. Hejtmana markr. Mor. Zádá, aby peníze pro zemi si vypůjčil, ježto on (Karel
z 7.) k tomu oprávněn není. — Na Rosicích 1596, 11. června. Brandl II. 1. 156.
134. Mandalénu Slavatovou z Chlumu prosi, aby mu vydáno bylo obilí jeho, které má
ještě na Náměšti. — Na Rosicích 1596, 11. června. Brandl II. 1. 156.
135. Hejtmanu markr. Mor. píše o věcech soukromých a o penězích zemských. — Na
Dřevohosticích 1596, 15. června. Brandl II. 1. 157.
136. Alexandru Vodickému z Jemník píše o věcech hospodářských. — Na Dievohosti-
cích 1596, 17. června. Brandl II. 1. 158.
137.
Emerichovi Forgätovi: že věc jeho jest spravedlivá, a chce-li pii proti Zborovskómu vésti
v Rakousích a se domáhati statků, které tam má, že ho z toho nezrazuje, však předvídá, že
bude míti mocné odpůrce. — Na Drevohosticich 22. Cervna 1506.
Eidem. (Domino Emerico Forgatsch baroni de Guimes). Legi litteras tuas,
illustris pater, legi etiam exemplar epistolae Ungnadianac; Polonica non attigi, eo
quod linguae istius minus sum gnarus, et sane non mihi tantum, verum toti Moraviae
cognitum est, per quantam iniuriam pecunia tua spoliatus sis, et quam iniqua fuerint
Zboroviae postulata. Verum tamen siquidem illis cum proprio arbitrio tum suasu
amicorum ad ius vitandum et fugiendam litem assensus es, utque controversia vestra
interventu. amicorum componeretur, et permisisti et petisti, praeterea conventis
stare pollicitus es: qua ratione et quo titulo transactis omnibus novam illi intentare
litem, novam instituere. actionem. ac proinde. quae rata habuisti semel, ea irrita
reddere destinasti, non video, nisi fortassis ego decipior tuque aliud pares aliquid,
quam quod mihi epistola tua innuere videtur. In hac provincia certe ne ullam illi
amplius hac in causa litem moveas, ego consulo onmino atque id eo animo, quo te
praecipue colo et diligo, nam eatenus non tantum de pecunia, sed de existimatione:
