z roku 1610, 24.—26. listopadu. 547
desperat, etsi nihil promoventibus spem remediis, quae adhibentur. Ego mediocriter
Dei beneficio valeo. Drigthmanni Apocalypsim remitto, fecissem citius, si plus mihi
fuisset otii ad legendum; sed quia horas, quas lectioni tribuo, furari mihi quodam
inodo convenit, inde haec mora, qua si offensus est patronus vester, ut eam ignoscat,
peto. Vale Ross. VIII. Cl. Dec. [1610].
Konc. v knil. Bludov. 3881—VI. fol. 171 č. 72.
1711.
Bernartovi Podstatskému se omlouvá, Ze nemüze k ustanovenému dni pfijeti do kraje Olo-
mouckého k přijetí počtu, jejž má složiti Tasovi Jetfichovi z Hartunkova. — Na Rosicích
26. listopadu 1610.
(Panu Bernartovi Podstatskymu.) S. se. Ačkoli by mi nic milejšího nebylo,
neż co nejdiive k tomu piistoupiti, na čem sme společně strany učinění počtu Ta-
sovi Jetrichovi z Hartunkova zuostali. jakoż pak sem se byl cele na tom ustanovil
na druhy tejden odsad vyjeti à vás spolu s ním z Hartunkova ke dni jmenovanému
na Dřevohostice k sobě obeslati: ale za příčinou odpravení lidu našeho válečného,
kterej mně samymu na hrdle leží, muosím terminu o nékterej málo den poprodlouziti ;
o čemž sem nechtěl pominouti vám oznámiti, abyšte se časné čím sprawiti védéli,
a když potom lepší k tomu dospěch míti budu, chci jak vám tak i sirotku den
jistý a určitý jmenovati, s cimż se mimo tejden ode dne již prve uloženého pro-
dlévati nebude. Datum na Rosicích ut supra (26. Nov. 1610].
Opis v knih. Bludov. VI— 1146 fol. 23 b.
1712.
Gryneovi: klidnější poměry nastalé urovnáním sporu mezi královskými bratry poskytují mu
možnost, obnoviti dopisování s Gryneem; lituje, že jest mu začínati vzpomínkou na smrt Aman-
dovu; knihy po Amandovi pozüstalé Zerotín koupiti nemůže; biblické dílo jeho zůstane asi
neukonéeno ; listy Zerotinovy Amandovi psané nechť se spálí. — Na Rossicich,
26. listopadu 1610.
(Johanni Jacobo Grynaco.) Pacatis utcunque turbis, quas inquieta quorundam
ingenia dederunt denuo, et composito opera principum imperii aliquot sic satis co
quod inter reges fratres extitit hactenus dissidio, cum nihil sit amplius, quod impe-
diat, lubens redeo, venerande mi et patris instar colende Grynaee, ad intermissam a
multis jàm mensibus literarum commutationem; atque eo lubentius, quod me in aere
tuo agnosco, saepius hoc anno, nec sine fructu, nec absque magna declaratione a te
amoris compellatus. Ternas omnino accepi, dignas certe et favore et admiratione
simul ex eo potissimum, quod tot inter curas, tautas inter et ecclesiae et academiae
occupationes, nec otium tibi defuerit nec studium erga me ad eas, vel hac ingra-
vescente aetate tua, exarandas, cum ego, multo te minor annis et, si labores tuos
69*
