468 A. XXXIII. Dopisy Karla ze Žerotína
sententia cardinalis ad torturam, cui pridie No. Dec. subjicícndus fuit. Hanc dum
expectamus omnes, literis a caesare et rege commendatis inbibita est atgue in mensem
sequentem dilata; ego autem existimo, mentem caesaris esse, ut tam diu quaesitis
effugiis protrahatur, dum quid superveniat, quod eam omnino extinguat et tollat. Hoc
num alii nostri permissuri sint, ignoro; mea certe est sententia, nihil in tanta per-
fidia connivere. Proximis literis, quem progressum res haec sit porro habitura,
significabo.
Pragae, ut audio, nutant omnia dissidiis non vulgaribus, in religione et po-
litia inter proceres exortis. Tu qui valeas cum familia et praecipue cum ill"* con-
juge, filia mea honoratissima, ut me facias certiorem, rogo. Filii tui prospera utuntur
valetudine. Ego quoque cum meis mediocriter habeo, conspectu vero tuo tam diu
valde aegre careo. Brun. VIT. Id. Dec.
Konc. v knih. Bludov. 3881 fol. 153 v €. 61.
1628. Philibertovi du Bois*): vyslovuje domnění, že šlechtic Sienský, o jehož příjezdu
Philibert píše, jest Ludvík Petrucci, který častěji býval v domě Žerotínově i u jeho rodičů;
ačkoli choval se tu vždy skromně, přece jeho zaměstknání i špatná jeho pověst a jeho styky
s jesuity nutí Žerotína, aby varoval před ním Philiberta, který ať upozorní na to své přátele
a zvláště ty, kteří zdržují se v okolí princů, k nimž Petrucci nyní směřuje; s oním v Kolíně
přál by se Žerotín vyrovnati s pomocí Philibertovou, stěžuje si však, že mu nedodává než asi
polovici listů jeho (Philibertových), a žádá, aby byl napomenut k větší svědomitosti. — V Brně
9. prosince 1609. (Opis franc. v knih. Blud. 3881, f. 153v č. 62.)
*) Du Bois Philibert, agent kníz. Anhaltského.
1629.
Jiřímu Erasmovi Tschernemblovi: je ochoten sejíti se s ním na místě, jež ustanoví nedaleko
hranic moravských; dopsal králi své mínění o věcech veřejných a o škodlivosti Khleselově,
posílá mu výpis jednání proti Opavskému děkanovi Mikuláši Sarkandrovi a j. — V Brně
10. prosince 1609.
(Domino Georgio Erasmo baroni'a Tschernemmel) Heri demum summa nocte
ex litteris à Rudolpho Tiefenbachio mihi redditis te una cum aliis legatum ad regem
in Hungariam destinatum intellexi atque inde cognovi, quod antea ignoraveram, te
domo Viennàm rediisse. Hoc exordio purgatum volo, quod, ad alios isthuc dum scribo,
te praeteream, illustrissime domine, utque id soli adventus tui expectationi imputetur
rogo. Etsi autem congressus nostri meis ultimis propositi nec a te improbati et quem
sane rebus nostris maxime expedire adhuc iudico, cogitationem minime abieci, tamen
quod intra paucos dies Olomucium abitum paro, quod litteras et alia quaedam ex
imperio desidero, consultationi nostrae recte instituendae apprime utilia imo neces-
saria, cognoscendum prius ex te existimavi, num bona cum venia tua liceret mihi
ad aliud tempus illum differre, quo et commodius et utilius quam his ultimis anni
