z roku 1609, 27. listopadu.—3. prosince. 465
1623. Panu de Baugy píše, že posílá mu tento list po doktoru Luckovi, aby odvrátil
od sebe podezření, jakoby zapomínal na staré jich přátelství. Stav věcí veřejných jest velmi
příznivý; král mešká v Prešpurku, v nejbližších dnech však hodlá ukončiti tamní sjezd a za-
hájí sněm v Rakousích, který, jak doufá, dobře dopadne; na konec žádá Žerotín zpráv o Francii
à 0 p. Ancelovi. — V Brně, 30. list. 1609. (Konc. franc. v knih. Blud. 3881, f. 152 v č. 57.)
1624. Jakubovi de Claves děkuje, že osvědčil tolik péče o jeho zachránění ; nepochy-
buje, Ze onen člověk a jeho přívrženci přikročili by od slov ke skutkům, kdyby měli tolik
moci, kolik mají zlé vůle; zapomínají však, že Bůh drží nad ním svou ochrannou ruku. Zlí
lidé ovšem rádi by viděli záhubu jeho (Žerot.), aby mohli bez bázně páchati zlo a povznésti
se zkázou vlasti a lidí čestných. Žerotín skoro může se domysliti, kdo asi byl onen měšťan;
žádá však přece, aby de Claves hleděl dopátrati se něčeho bližšího. — V Brně, 2. prosince
1609. (Konc. franc. v knih. Blud. 3881, f. 152 v. č. 58.)
1625.
Budovcovi: žádá ho, aby nepohoršil se příkrostí vloženého listu již před týdnem jemu na-
psaného (č. 1621); dává mu zprávu o stavu záležitosti děkana Mikuláše Sarkandra souzeného
pro podněcování vzpoury. (Ch.) — V Brně 3. prosince 1609.
(Vencislao Budovicio.) Retinui apud me per hos septem dies vel octo epi-
stolam, quam huic inclusi, non tam dubius, cui eam committerem, quam incertus,
utrum mitterem; sed pervicit tandem studium veritatis offensionis metum, offensionis,
inquam, non tam ab alienis, quorum me parva cura tenet, quam a te ipso mihi
pertimescendae. Et sane in ipso scribendi ingressu dubitatio quaedam subiit animum,
ne forsan et tu ex eorum esses numero, quibus veritas quidem odium non parit,
audire tamen, quae vera sunt, non semper est commodum. Verum cum diligentius
rem examinando animadverterem, quantam labem aspersisset toti huic negotio, quod
non sine magna laude coeptum, magnis post cum difficultatibus ad desideratum finem
à vobis perductum est, rescriptum, quod ordinum nomine legatis Hungaris datum,
nostris communicatum fuit; ac quantum in discrimen machina haec, quamvis insigni
artificio fabrefacta et multis simulationum involucris contecta, vos omnes conjiceret :
non potui mihi temperare, quin deductis velis retegerem, quidquid lateret sub eo
incommodi. Nec me hac in parte peccasse existimo, non tantum amici, cuius con-
sulere est et cavere, officio functus, sed cum a Deo in specula hac constitus sim,
etiam vigilantis excubitoris, cujus proprium non monere tantum, sed clamorem tol-
lere, sicunde tempestatem, si incendium, si vim, si insidias prospiciat. Atque haec
universa cum paucis his verbis non secus, ac magna aliqua procella, a parvis et ob-
securis initiis commoveri concitarique possint, certe meum fuit non tacere, sed te
potissimum, quem etiam ad gubernacula navis hujus posuit Deus, de periculo prae-
monere. Haec cum ita se habeant, quin omnia, etiam quae asperiora videbuntur,
quam commodissime sis interpretaturus, nullum mihi facio dubium; utque ita sit,
etiam rogo.
Archiv Cesky XXVII. 59
