2 roku 1609, 26. července — 17. srpna. 441
subductum velim. Cum tamen laxiori lege vivendum nobis sit, quam ne nihil omnino
nobis vel amicis indulgeamus, non inhumane te mecum acturum plane mihi polli-
ceor, atque ea persuasione in certam quodammodo spem adductus, profiteor omnino
me nullam excusationem, qua "absentiam a nobis purgare volueris, accepturum.
Interim si rerum nostrarum percipiendarum te desiderium tenet, ad Starrhen-
bergium nostrum te ablego, cui nonnulla ex iis, quae apud nos per hoc bimestre
gesta, et quae aliunde accepi, recensui. Videntur quidem postquam patefactae fraudes,
sopiti nunc motus lostiles et consilia. adversariorum irrita: sed non. obdormiendum
est nobis hac sub spe nec ninis secure agendum. Invigilant enim rebus suis filii
tenebrarum et dolis innutriti tum maxime decipiunt, quum fidem et sinceram amici-
tiam maxime simulant. Utut verba blandia sint, placida, pacem spirantia, bellum
tamen cogitant, tamdiu à perdendis nobis et perimendis aversi, quamdiu vel occasio
deest conatibus exercendis vel vita nostra commodis eorum inservire potest.
Vos, quid agitis, aveo cognoscere. Petierunt nuper a me ordines vestrij ut
testificatione mea actionem. Viennensem confirnarem; rem ipsam, quae aequissima
est, quod attinet, nihil omnino habeo, eur eam tergiversarer def...., sane in modo
aliquid est difficultatis, quod tamen facile solvi potest, si vel ab Austriae Inferioris
ordinibus exemplum. deseriptum et sigillis eorum munitum accipiatis, vel efficiatis
apud ipsos, ut meum mihi restituant. vel. concedant saltem ad dies aliquot, dum
transcribi et in usum vestrum adaptari possit. Fortassis hoc itinere, quod Viennam
his diebus iussu regis suscipio, id confici poterit.
Principem Christianum Pragae esse et cum co legatos alios ab imperii ordi-
nibus haud dubie intellexisti. Videtur mihi fatum urgere nostrum imperatorem, cui
aliae. ex aliis angustiae enascuntur. Ursinus noster Wittingaviensis ab uno prope-
modum mense nihil ad me. Rex Cellus (?] profectus est, reliquos archiduces et Davari
fratrem ibi, ut aiunt, aditurus. Desino hic, ne prolixitate taediosa te offendam. Vale,
illustrissime domine, et adventus tui permissione me exhilara. Rossicii VI. Kal. Sept.*)
1609. Tui perpetuo ut observantissimus ita amantissimus C. Z.
Konc. v knih. BJud. VI—3881 fo). 147 e ć. 36. — *) To by bylo 27. sipna. V originale jest ,Sept."
preskrtnuto, a tużkou později připsáno »August« (tedy 27. července). Skutečně dvojí rozdílný způsob zvaní
Tschernembla na svatbu k 1. září ukazuje, že č. 1591 psáno dříve, a že teprve po obdržené málo slibné od- -
povědi psáno č. 1594. I jiné kusy obsahu těch dvou dopisů a č. 1389 vedou k tomu, že č. 1591 mohlo býti
psáno 27. července 1609.
1592. Jeronymovi Bonacinovi: Zádá ho, aby neodjížděl z Vídně na trh Kremžský před
20. srpnem, poněvadž chce toho dne dodati mu peněz; připomíná, aby poslal mu po jeho
poslu hedvábí a knoflíky objednané. — Na Rosicích, 17. srpna 1609. (Konc. vlašský v knih.
Blud. I— 3883.)
1593. Jeronymovi Bonacinovi: posilaje mu po tajemniku svém 3000 tolarů na účet
útrat, kteréž on měl se svatbou dcery Žerotínovy, slibuje, že ostatek doplatí záhy; žádá ho,
Archiv Český XXVII. 56
