412 A. XXXIII. Dopisy Karla ze Žerotína
Ps. Exempla ista litterarum non mitto, quod, Lessenius cum hic sit, ipsae
litterae ut conscribi sic signari etiam hic poterunt. Intra biduum iudiciis finem
imponemus propter meam et aliorum festinatam ad regem profectionem in negociis
Austriacis. IDV** officiis addictus ut maxime.
Konc. v knih. Bludov. VI—3881 fol. 141v €. 3.
1546.
P. Bernartovi Podstatskómu, aby pani Annu Hartunkovou, manżelku Bernarda Blekty, vénem
opatřil a o výpravu na veselí svatební s ní se urovnal; připomíná mu, že musí vydati počet
z opatrování sirotčího. — Ve Vídni 21. ledna 1609.
Ačkoli za to mám, že jest vám pan Bernart Blekta i na místé paní Auny
z Hartunkova, manželky své, v známost uvedl, že sou Jich Mt nej[vyssi] pläni|
ou[rednici] a s[oudcové] ze[msti] k snazné jich žádosti a prozbě o tom porutiti
râtili, poněvadž jest se vejš psaná pani Anna před několika léty jiz vdala, abyšte
ji předně věnem z statku otcovskýho náležitě vybyli a vejpravu na veselí svadební
učiněnou s ní podle slušnosti narovnali; a což by tak podle takovýho narovnání
Karlovi Hyršovi náleželo (jakož pak víte, že od dávna záplaty vyhledávati nepřestává),
tím jeho spokojili.
"Týmž způsobem co se nápadu po paní Estefe Divcovy, materi její. dotejée,
abyšte i o ten na místě s ní postavili. Proti čemuž bude povinen jakz pan Dlekta,
tak i paní manželka jeho z věna i ze všeho jiného příjmu vás vykvitovati, a tolikéž
že takové věno podle pořádku země obvěněno jest, ukázati. Dakli byśte se o vejs
dotčenou vejpravu aneb o vydělení nápadem materským porovnati nemohli, budete
to moci na mne vznésti a vedle ukázání příčin, pro které ste poručení o Jich Mtech
[éti: Jich Milostí] vykonati nemohli, dále zdáním mým se spraviti.
Při čemž toho také před vámi netajím, že sou jakž bratr, tak sestry z Har-
tunkova velice sobě před Jich Mtí stížili, kterak na statku jejich pod správou vaší
zuostávajících [sic] veliká a nenabytá škoda se děje, takže sou i doplnění let sobě
na Jich Mti žádali, toliko aby z opatrování vašeho vvjíti mohli.
I ačkoli Jich Mt, šetříce pořádku, toho dopustiti neráčili, však nebespečenství
sirotčí ráčili sou vážiti, a poněvadž ti sirotci za strejce mého dobré pamóti osifeli
a za tou příčinou nenáleží mně k tomu mlčeti, vidělo mi se vás jakožto svýho milýho
a dobrýho pana přítele napomenouti, abyšte dobře na to, že v málo letech přijde
vám z takovýho opatrování počet vydávati, pomnéli; nebo já neprodlené rukojmí
napomenouti do ležení a obnovení listu ručicího a postavení jiných rukojmí podle
sebe míním, z čehož že i vám starost nějaká přibude, nepochybné jest. () čemž časně
vidélo mi se vám oznámiti, abyste i vy tím volnéji k tomu se chystati mohli.
D. v Vídni 21. Jan. 1609. Kone. v knih. Bludov. č. 4146. fol. 1.
