z roku 1608, 30. září—1. října. 375
absentiam excusarunt; de homagio, priusquam illis satis fiat, nulla mentio, nec se
à sententia dimoveri patiuntur. Habuerunt nuper apud me quosdam ex suis impe-
traruntque, ut nonnullis nostrum ex ütroque ordine conventum indicerem Znoymae;
isthinc forsan ad designatum nostrum regem mittentur legati intercessuri, ut ipsorum
postulatis, quae sanc nihil iniqui nec immoderati habent, modo convenienti ratione
tractentur, annuere non recuset. Scripsi heri ea de re Viennam, ubi velim nonnulli
ex parte adversa saniorem induerent mentem.
De affine IDV^* multi conqueruntur, ego tamen bonum virum iudico, quamvis
fervor ille iuvenilis cum impetu quodam naturali coniunctus voces aliquando mittat
acriores, quae animos prius exulceratos facile vulnerant. Habeat IDV*? curam vale-
tudinis ct cogitet, quantopere Hungariae illam vivere et valere expediat. Absolutis
comitiis Posoniensibus omnino operam dabo, ut illam, ubiubi fuerit, conveniam.
Valeat IDV* et me amet. In Silesiam non ante dies decem sum profecturus; si quem
ex suis interim ad me miserit, conferam eum eo libenter. Valeat iterum. Rossiczii,
pridie Kal. Oct. 1608.
Opis v knih. Dlud. VI—3881 fol. 134. č. 46.
1511.
Rich. Starhembergovi: hájí se z vytek, obsaZenych v dopise Starhembergové Zerotínovi ze
dne 27. září; Moravané i v soukromých vyjednáváních se svým designovaným králem pamato-
vali zájmů rakouských stavův; Žerotín sám u krále se přimlouval, aby neodpíral přáním
Rakušanů; ani v jednání s králem u Štěrbohol nezradili Moravané Rakušanů. Podle přání Star-
hembergova Žerotín svolal sjezd šlechty moravské ke dni 7. října do Znojma, kde by se
jednalo o poselství ke králi. Slibuje podporovati snahy Rakusanüv, ale žádá, aby zbytečně
nepočínali sporů s králem. — Na Rosicích 1. října 1608.
(D"* Riccardo Starrhenbergio.) Illustrissime D"*! Rudolphus Tiefenbachius, qui
unà nocte Quintinum Althamium àb ordinibus Austriae ad me delegatum praecessit,
epistolam mihi a te non minus verborum, quam multarum et maxime arduarum
rerum refertam, V. Kl Oct. tradidit. Ea praeter cnarrationem eorum, quae apud
vos gesta, plenam omnino et valde enucleatam accusationem nostri continet, multis
capitibus comprehensam. Ad cam si respondere, et quae nobis non citra injuriam
objiciuntur, refellere esset animus, non lineolis, quas occupationibus meis indulges,
sed oratione, quac absolutam nostri ex omnibus partibus expletam defensionem
complecteretur, esset agendum; at quia illa altioris est ingenii, affluentioris otii,
quam natura mihi concessit, tempora largita sunt, satis mihi fuerit praecipua membra
paucis percurrere, et quae nobis a te, illustrissime Starrenbergi, vel, si mavis, ab
aliis, qui palam et quotidie nos, ut ais, incusant, crimini dantur, diluere. — Principio
quidem, nihil [sic] adhuc a nobis esse praetermissum, quod ad incolumitatem vestram
tuendam. pertineret, nullo negocio demonstrari potest; nam et Brunae cum designato
