z roku 1608, 29. ledna— 14. února. 341
Reliquum est, ut gratias agam, guod seu desiderii mei seu intercessionis
Riccardi Starrhembergii memor cum Martino Něldl nomine meo, ut suum mihi studium
et operam navaret, egeris. Obtulit ille sane utrumque perofficiose, quamvis id tardius ad
notitiam mcam pervenit, cum tuae demum circa Idus huius mensis mihi sint redditae.
Scio hoc officii, quod sane mihi acceptissimum ab humanitate tua et erga me
benevolentia profectum, utinam intelligam, in mea aliquid esse potestate, quo merito
referri tibi a me queat gratia. Interim certus esto, me omnibus modis hoc expetere,
ut si qua liceat ratione officia mea et obsequia tibi probem, quae si non fastidieris,
ipse occasionem porriges tui demerendi. Vale. Rossicii IV. Kal. Febr. 1608. Tibi
plurimum devinetus, sed non minus ad omnia officia praestitissimus.
Konc. v knih. Blud. 3881 fol. 126 ć. 2. — *) Rkp. 3883 ponechává mezerku as jednoho slova, v rkp.
3881 stojí nečitelné slovo.
1463. Jeronymovi Bonacinovi: posílaje k němu zvláštního posla pro obvyklé zprávy,
žádá, aby hodiny pokažené, které nikdo nedovede spraviti ve Vídni, poslal ke správce buď
do Benátek nebo do Norimberka; pro peníze, které mu došly k Bonacinovi, pošle své lidi.
— Na Rosicích 1. února 1608. (Konc. vlašský knih. Blud. 3883.)
1464. Štěpánu Illésházymu: omlouvá se, že pro přílišné zaměstnání v Olomouci a pro
churavost po svém návratu do Rosic mu dlouho nepsal; s hrabětem Salmem že jednal, aby
věno manželčíno dal ujistiti dskami Olomouckými, aby později v příčině vtělení panství Hodo-
nínského do desk Brněnských nenastaly nové obtíže, ale do té chvíle bez účinku. Od svého
odchodu z Olomouce nedostal žádných zpráv o záležitostech uherských. Všeobecně se vypra-
vuje o schůzi arciknížete se stavy uherskými (což dle mínění jeho nestalo se bez příčiny);
poněvadž věci uherské nemálo dotýkají se Moravy, žádá za sdělení, co bylo při tom jednáno
vzhledem k Moravanům. „My znenáhla hyneme, není skoro dne, aby něco neubylo na blahu
obecném; nové mravy, nové zvyky a zákony se zavádějí; bojím se, aby nezpůsobily bouři,
již nebude snadno ukliditi; kdybych nespoléhal na ochranu boží, dal bych se s nevelkou ob-
tíží pohnouti, abych sobě jiné sídlo vyhledal“ — Na Rosicích 1. února 1608. (Koncept lat.
v knih. Blud. VI—3881 f. 126 č. 3.)
1465. Jeronymovi Bonacinovi: posílá schválního posla, aby se optal v příčině dopisů,
které po zprávě Jana Petra Orchi-Sappa nedošly svého určení. Žádá Bonacinu, aby vytekl
kuchaři Vídeňskému skrovné pokroky, které učinil u něho kuchtík jeho (Zerotínüv); pro pe-
níze si pošle při příležitosti. — Na Rosicích 12. února 1608. (Konc. vlašský knih. Blud. 3813.)
1466.
Step. Illyésházymu: dékuje za zprávy o konfederaci mezi stavy rakouskými a uherskými,
uzavřené v Prešpurku. Od stavů uherských nedostal ještě žádné zprávy. Dojde-li ho list, od-
poví naň v takovém smyslu, který každý dobře smýšlející schvalovati bude. S horlivostí bude
hájiti, co původem císaře samého bylo ujednáno (mír Vídeňský). Stěžuje si na poddané
Bránické, že činí opět útoky na poddané Strážnické. — Na Strážnici 14. února 1608.
(Eidem [Domino Stephano Illesshazi]) Illustrissime, spectabilis et magnifice
domine, domine et amice mihi observandissime! Deus, a quo non tantum vivere
