z roku 1607, 20. února— 10. dubnu. 305
1400. Alfonsovi hraběti z Montedolio z Santa Sophia: lituje, že uemůže přání jeho
vyhověti, neboť nemá koní, a které má, těch sám potřebuje denně pro sebe; podobně má se
to s penězi a jinými věcmi. Chválí jeko úmysl, představiti se v Krnově markraběti Branibor-
skómu. Sám psal vlastnoručné dva listy, jeden služebníku pána z Kounic, správci panství
Slavkovského, aby jemu (hraběti z Montedolio) zjednal povoz nebo koně k cestě k jednomu
zámku Žerotínovu, na den cesty od Slavkova vzdálenému, a druhý kastellanovi toho svého
zámku, aby hraběte doprovodil do Olomouce a dal mu dvacet tolarů na cestu do Krnova,
kamž dospěje za dva neb tři dní. — Na Rosicích 9. března 1607. (Kone. vlašský v knih.
Dlud. VI—3881 fol. 113, č. 15.)
1401. Baltazaru Peverellovi starému: opétoé prosí za zaslání traktátů ; že obdržel
zaslanou knihu, a upomíná o zprávy o hraběti z Montedolia. — Na Nosicích 16. března 1607.
(Konc. vlašský knih. Blud. 3881—-I.)
1402. Vavřince Sucharta lékaře žádá, aby mu poslal nebo raději sím piivezl mladíka,
jehož mu byl doporučil za správce lékárny. — Na Rosicich 22. hfezna 1607. (Kone. lat. knih.
Blud. 3881, f. 113.)
1403. Jeronymu Bonacinovi: po kom by mu mohl poslati Neapolsky brokát, za který
ihned peníze zašle, jak obdrží účet. — [Po 22. březnu 1607.| (Kone. vlašský v knih. Blud.
VI- 5881 f. 113, č. 18.)
1404.
Oktaviovi Cavrianiinu, vrehnímu stolbovi aveivévody Matyáse: zddi ho, aby se ujal jeho švakra
Albrechta z Waldsteina, ktery horouené touzi slouziti areivévodovi Matyäsi; Zerotin dověděl
se od Molarta, Ze areivévoda je ochoten vyhovéti práni Waldsteinovu. — Na Rosicích
10. dubna [1607].
(Al 87 Ottavio Cavriani, cavalarizzo mageior delParciduca Mattias.) Hlustris-
simo signore ct padrone mio osservandissimo! Se gli miei meriti passati inverso
VSI"? non sono tali, (come di fatto io non ne presumo altro) che mi possino
metter’ in speranza d'haver' a ottenere da lei favore ó beneficio, Pesperienza pure
ch'io ho fatta della molta cortesia e gentilezza sua in diverse occorrenze, non mi
toglie l'animo ch'io non habbia da sperare, anzi da credere, che la mia intercessione
o racommandatione che sia, non habbia a giuovar al S" Alberto di Waldstein mio
cugnato, il qual ardentissimo della gratia del Ser"? arciduca Matias, mio Sig", per
rendersene pin degno, desidera infinitamente con la pruova d'una fedele serviti, fare
chiara la sua humil’ affettione inverso questo gloriosissimo principe, et a questo fine
neha ricercato, qualche settimane sono, che per il parentado stato tra noi, io effet-
tuassi potendo, che Sua Altezza eli facesse gratia di dargli luogo nella camera sua;
di che io per molti rispetti mi sono scusato verso di lui, ma prevalendo finalmente
alla conoscenza del mio dovere lobligo d'una congiontione tanto stretta, ct il desi-
derio di gratificarlo, gli ho promesso di voler prima cercare per vie competenti
d'intendere la mente di Sua Altezza e lo stile della sua corte. e poi avvisarlo dello
Archiv Cesky XXVII. 30
