z roku 1591, 9.—11. října. 9
De quo quidem reditu tu multa acerbe, sed quibus nihil commoveor, testante con-
scientia esse falsa. Unum est adhuc, quod ime maxime excruciat in epistola tua,
videlicet iratum me, quod ex vultu tuo animadverterem, multa tibi iu me displicere,
eripuise me tibi. | Ego quidem multa tibi in me displicere nihil dubito, nam et ego
ipse mihi displiceo. Sed quae illa sunt, nedum ut tum animadverterim, sed nec
nunc quidem colligo. 'l'u autem, quod potius volueris ex vultu illa coniici, quam ex
oratione intelligi, non fecisti officium praeceptoris, nedum amici. Iratum certe tibi
fuisse, audacter et vere negabo, nec enim causa erat, et quamvis fuisset, non irascerer
praeceptori, quemadmodum nec nunc id facio, quamvis abunde causam irae prae-
bente tua epistola. Amavi te semper, amo et amabo, dum vixero, nec ullum tuum
in me peccatum tantum esse poterit, ut animum meum erga te immutet. eram,
adhuc quem tuli; scio enim rediturum te ad te et iniurias in me effusas por te
ipsum agniturum. Ego cras Deo volente hinc discedo, Deus iter prosperet, quod
tuis precibus commendo. Pecuniam promissam ubi accepturus sis, ex literis, quarum
supra mentio facta est, intelliges. Vale, et si quid in te peccatum, ignosce, sin
minus, agnosce. Pragae in Ancelianis aedibus VIT. idus Octobris A*. 91. Tuus ct
tui amantissimus Carolus.
Archiv Bludovsky, MS. ¢. 4134, pag. 217.
9. Paní Vanecké odporučuje mimo dohled k hospodářství, aby dcerušku Bohunku pilně
opatrovala. — Ve Velvarech 1591, 9. října. Brandl II. 1. 55. (V rukop. register listů Zero-
tínových napsáno „ve čtvrtek 9. dne m. října“; devátého října bylo však 1. 1591 ve středu.)
10. Janovi Wolfovi o dluhu p. z Rožmberka a věcech hospodářských. — V Lito-
měřicích 1591, 9. října (též „ve čtvrtek“). Brandl II. 1. 56.
11. Žádá Jana Jetřicha z Žerotína o sečkání dluhu a píše mu stran jeho svatebního
veselí. — V Litoměřicích 1591, 11. října (v pátek před sv. Havlem). Brandl II. 1. 57.
12.
Píše Ancelovi, že dostal jeho dopis. Pana du Frenoy bude očekávati v nekteróm mistć za
Drážďany a zanechá mu zprávy „u zlatého prstene“, kde sám bude přebývati. Právě hodlá od-
jeti lodí do Děčína, odkud časně ráno odjede do Drážďan. — V Litoměřicích 11. října 1591.
(A monsicur Ancel.) Monsieur. J'avoy esté tellement estonné de la longue
demeure de mon page, que quand il me présenta la vostre, ie ne pensoy aultrement
en la lisant, sinon que monsieur du Frenoy estoit mort de vray, dont ie fus telle-
ment espris, que j’ay leu toute la lettre san sçavoir s’il estoit vivf ou mort; mais
Dieu soit loué, qu’il est résuscité, quelque chambriere de-là dedans luy aura donné
la vie. Je l’attendray en quelque ville par delà Drezden et luy lairray de mes nouvelles
à l’anneau d’or où ie logeray mesmes, et ne fauldray point de m'enquérir diligem-
ment de tout çe que voulez, pour vous en avvertir au mieulx que ie pourray. Je
part d'ici à çest heur, ayant envoyé mes coches par terre, et m’embarque içi sur la
Archiv Ceský XXVII. 2
