Z roku 1789, 5. a 7. září. 215
Daher ist zufolge dieser höchsten Entschliessung in solchen Fällen keine Obrigkeit
befugt, für die Entledigung von einer solchen Verbindlichkeit, die schon durch das Gesetz,
welehes denen Obrigkeiten allgemein verbietet, ihre Feilschaften den Unterthanen zum
Konsumo oder Verschleiss aufzudringen, gehoben ist, sich ein Geldäquivalent entrichten
zu lassen.
Die Unterkommission hat daher diese hôchste Entschliessung sämtlichen obrigkeitli-
chen Stellvertretern des Kreises kundzumachen, und auch ibrerseits in vorkommenden Fällen
sich genau hiernach zu benelmen.
Den 9. Oct. 1789. Johann Franz v. Herrmann
[z vrchní komise).
Z hrab. archivu J. IIradeckého, El. Nr. 1272, Paket 82. — Némecké slovo Tafern patrné jest utvo-
feno z latinského taberna, kteréz v Cechách prekládalo se kréma, nyní hospoda.
*) Přítomná resoluce z 5. či 14. září 1789 až k této tečce, málo přestylisovaná, vyšla jakožto dvorský
dekret z 21. září 1789, jenž se najde v Rothové sbírce zákonů Josefových III. str. 647 č. 1122.
687.
1789, 7. září dvorský dekret určuje. že jenom manský statek může odumrti
spadnouti na vrchnost.
Nařízení královského českého gubernium.
Jejich Milost císařská ráčili dvorním listem od 7. běžícího měsíce z ohledu úmrtního
práva [Kaduzitáts., Heimfálligkeits-Rechtes] toto ustanoviti:
Statek od poddanyho držený pripadá naspátek vrchnosti jen v té piíhodé,
když jeho lenní způsob dostatečně [standhaft] dokázán, a za tou příčinou pořádně
vyhotovený lenní list před rukama jest; takové připadení však má se jen na samy
lenní grunt, nikoli ale také na vlastní dědictví [das Allodiale] vztahovati.
Jestliže vrchnost lenní způsobnost základně [standhaft] dokázati nemůže, a
žádného lenního listu před rukama není, tedy povstává důmění o svobodě gruntu,
a v té příhodě má všeobecný pořádek dědičnýho nápadu [allgemeine Sukzessions-
ordnung] své místo. Vrchnostenské ümrtní právo [ius caducitatis| ale nemůže kromě
svazku lenního [nexu feudali] v žádné příhodě průchod míti, nýbrž zemstvo [der
Staat] dédí tu, kde privátní nápad přestává. Podle čehož ve všech takových přího-
dách pokračováno býti má.
Kteréžto nejvyšší ustanovení jakožto pravidlo pro statky zemstva [Staatsgiter] a pri-
vátních vrchností platící k všeobecné vědomosti se oznamuje.
V Praze dne 18. září 1789. Joh. Wenzel Freih. v. Margelík.
Ludwig Graf Cavriani. Johann Marzel von Hennet.
Německo-česká vyhláška v archivé Českého Musea. — Roth, Vollstindiger Auszug aller f. d. K.
Bóhmen unter Joseph II. ergangenen Gesetze, otiskl dvorský dekret tobo znění dvakrát, jednou již k22. říjnu
1788 v dfle III. str. 4t4 č. 742 (snad mýlkou), podruhé k 7. září 1789, tamže str. 637 ¢. 1111. — Kostecky,
Gesetze in Unterthanssachen, Prag 1819, na str. 31 $ 36 uvádí týž text k 7. září 1789, a v následujících
88 37. a 38. dodává pozdější předpisy z let 179)—1798, podle nichž vrchnost přece někdy měla odúmrtní právo
ke statku rustikálnímu (když jí svědčila starší smlouva) i ke statkům emfyteutickým.
