Z roku 1788, 28. bi. - 19. kv. 169
bytí pozůstalý manžel sobě knihami pojištěný díl statku, poněvadž takový podíly
nerozdílny jsou, nejstaršímu synu postoupiti povinen jest, aneb zdaliz takový díl
statku, kterýž synu připadl, s vrchnoporučenským povolením na sebe potáhnouti může.
Na to ráčili Jejich c. k. Milost ustanoviti, že, když manželové nějaký sedlský
statek buď polovičné aneb dílem za vlastní knihami pojištěný mají, otec přečekav
smrt ženy své, na tom celém statku na delší čas tak hospodařiti může, že povinen
není, onen díl, jenž matce vlastně [eigenthůmlich] přináležel, za svého živobytí nej-
staršímu synu odstoupiti, nýbrž toliko dětem mateřské dědičné podíly, jak venku
obyčej jest, po kopách [fristenweise] spláceti; následovně nejstarší syn v takové
případnosti celý statek jak z ohledu otcovského tak také mateřského podílu teprv
po smrti otce obdržeti, a otcovské podíly svým bratrům a sestrám, jestli které před
rukama jsou, po lhütách vypláceti má.
Když ale žena muže přečeká, a matka s synem v společnosti [in Gemein-
schait] zůstati nechce, tedy že se má takový statek, nechť jest veliký aneb malý,
bez všeho dělení synu odevzdati, a matce její podíl s pozorováním předepsaných
opatrností v snesitedlnych lhůtách vypläceti.
V Praze dne 17. dubna 1788.
Lud. hrabě Cavriani. (L. S.) Jozeť Vlach.
Jozef hrabě Sweerts.
Z némecko-české vyhlášky v archive Českého Musea.
648.
1788, 19. května dvorský dekret dává vysvětlivky k dvorskému dekretu z 3. dubna
1787 o dědickém právé a porucenstvich ve stavu selském.
Nařízení od c. k. českého gubernium. Vyjádření patentu dne 3. dubna 1787 strany
dědičného napadu a porucenstvi sedlskóho stavu vydaneho. [Erliuterung des unterm 3. April
1787 in Betreff der Erbfolgen und Kuratelen des Bauernstandes erlassenen Patents.)
Dle obsahu dvorního listu od 19. minulého měsíce byly o patentu, strany dědičného
nápadu a poručenství sedlského stavu due 3. dubna 1787 vydaném, následující otázky učiněné.
Totiž na první $ patentu:
1. Jak se má pokračovati, kdyby nejstarší syn na jakýkoliv způsob již nějaký statek
měl, a jestě druhý syn před rukama byl, který by svým časem ten statek ujmouti mohl,
aneb kdyby v nedostatku druhého syna dcera se vynacházela, která by skrze prospěšné pro-
vdání při otcovském hospodářství zachována a zaopatřena býti mohla ?
2. Zdaliž v nedostatku syna nejstarší dceři nápad k dědictví statku přináleží, a kdyby
již vdaná a na nějakém jiném statku zaopatřena byla, zdaliž právo preduosti [das Vorrecht]
na druhorozenou dceru padá?
3. Jak se má v té případnosti rozdělení předsevzíti, když se nejstarší syn opomíjí
[übergangen wird], zdaliž totiž druhorozený syn také toho práva dosahá, které nejstaršímu
synu právy [durch das Gesetze] udéleno jest?
Archiv Český XXV. 22
