Dědický řád poddaných zkoumán 1786. 129
"hodnouti, zdali dédickf rid poddanský z 20. prosince 1770 také po zrušení nevolnosti ještě
veskrz platí. Při tom gubernium mimochodem zmínilo se a diskurovalo o poddanskóm právu
kšaftování, odvozujíc je mylně z patentu o zrušení nevolnosti; gubernium v tu chvíli si ne-
uvědomilo, že patent z 1. listopadu 1781 o zrušení nevolnictví nic nestanoví o dědické po-
sloupnosti nebo o testování, že však jiný patent z 1. listopadu 1781 vyměřuje dosah: vlastni-
ckého práva poddaných, ale neklade do něho práva kšaftovního; pravíť (zde str. 29, 1%), že pod-
daný vlastník může zakoupeného statku „užívati, jej zastaviti, prodati a sméniti“, ale slovo
poručití něbo nějaké podobné tam nestojí.
Dychtil jsem tedy zvěděti, kterak dvorský dekret z 8. května 1786 zní, kterak definuje
to, co potvrzuje. V tištěných knihách jsou sice zmínky o tom dekretě, ale znění jeho jsem
nikde nenašel tištěné. Hledal jsem tedy útočiště v rukopisných pozůstatcích kanceláří, ve kte-
rych se tehdáž zákony navrhovaly a zdělávaly. Ředitel místodržitelského archivu v Praze p.
Karel Kópl ochotně hledal pro mne, i našel furmální zmínky o té věci v protokolech, náležitá
k tomu akta však v místodržitelském archivě scházejí. Také vypůjčil si archivalie z bývalé
dvorské kanceláře z Vídně do Prahy, jež se k tomu vztahují. Z nich vypsal jsem si, co ná-
sleduje:
České gubernium pod datum 19. dubna 1786 referovalo spojené kanceláři dvorské do
Vídně mezi jiným: „und demnächst der ad N. 6364 gemachte Auftrag mit dem erlediget,
dass die Anfrage des hiesigen Appellationsgerichtes über das Belehrungsgesuch des fürstlich
Lobkowitzischen Biliner Oberamtes wegen nach aufgehobener Leibeigenschaft noch bestehen-
der unterthänigen Successionspragmatik ddo 11. Jänner 1771, samt dem derselben beilie-
genden, Herrschaft. Biliner wirthschaftsämtlichen Berichte in originali, dann die von hieraus
mittels des Leutmeritzer Kreisamts dem Wirthschaftsamte gegebene Weisung, und an die Appel-
lation erlassene Note in Koncept gegen erbittender dereinstiger Zurückstellung hier anschliessig
beifolge.*
Rozhodnutí o té záležitosti stalo se v sezení spojené kanceláře dvorské dne 8. května
1786. K němu byl připraven delší referáf, v němž se praví na začátku: „In dem Patent, durch
welches die Leibeigenschaft aufgehoben worden ist, wird über die Erbfolge insbesondere nichts
gesagt .. so bleibt die Successionspragmatik vom 20. Dec. 1770 in ihrem Rechtsbestand in
jenen Punkten, die nicht ausdrücklich als infolge der Aufhebung der Leibeigenschaft, als aut-
gehoben angesehen werden müssen. Die Verbescheidung des Guberniums in diesem besonderen
Fall war der Pragmatik angemessen." Dále nepodepsaný referent vykládá obšírně, poněvadž
by se mohly díti libovolnosti, že potřebí jest vydati zvláštní nařízení o dědění statků selských
se zřetelem k jich zachování v nedílnosti, i uvádí šestero důvodů na to, že nemá býti dopou-
štěno rozdrobovati statky selské. — Tento referát jest přeškrtán, nejspíš na znamení, že při této
příležitosti nepřišel k jednání nebo nedošel platnosti.
Relatum ve schůzi 8. kvétna 1786 skutečné vyřízené bylo krátké; protokol obsahuje z něho jenom
to, co stojí ve zprávě českého gubernia z 19. dubna. Konklusum pak spojené kanceláře dvorské neobsahuje než
tato slova:
Da wegen der Erbfolge der Unterthanen für alle Erbländer überhaupt seiner Zeit ein
allgemeines Normale im Antrag ist, so ist in gegenwärtigem l'alle dem Gubernium das Ver-
anlasste lediglich in Ruckantwort zu begnehmigen, und die Allegata sind zurück zu senden.
Toto rozhodnutí spojené kanceláře dvorské bylo potom posláno do Prahy jako dvorský dekret
v této formé:
Archiv Český XXV. 17
