Josefinská úprava berničná a urbariilni zdviżena 1790, 9. kv. 279
daného vtok mají [in Bestimmung der Vermôgenskräfte . . . Einfluss haben] ohled
vziti, každému poddanému podle jeho okolostojiénosti slušné poulevení popřáti, a jej
skrz možnější kontribuenty nějakým dílem zastoupit dáti může [zum "heile über-
tragen lassen]; kteréhoz dobrodini při novém kontribučním systemu, kde jedině vy-
nalezlá [crhobene] brutovejnosnost daň vyměřovala, poddaný docela zbaven byl.
Poddaní museli by tu, kde žádných postranních vejdělků nemají, skrz proměnu
urbářních povinností v peněžité platy, které by vrchnosti nyní bez prominutí vy-
máhati přinucené byly, do restu upadnouti [in Rückstand verfallen]; a z toho by
svým časem pošlo, že by se množství poddaných z gruntu odsazovalo [häufige Ab-
stiftungen entstehen müssten].
Uvedení nového systemu potřebovalo k vybírání zemoknížecí berně, což se prv
s skrovným nákladem poddaných vykonávalo, množství sloužících [Beamte], jejichžto
žold samou kontribuci o víc než o dvanáctý dil zvejsil. Skrz zase uvedení starého
systemu a s ním spojeného způsobu vybírání ale jest poddaný od obtížného vycho-
vávání [Unterhalte] těch sloužících a od placení obecních rychtářů osvobozen, a
k jeho celému polehčení vrchnostem uloženo, kontribuční vějběrčí ustanoviti, za ně
státi a je z vlastního platiti; poněvadž oné přispění, které kontribuentové ku placení
téch kontribuéních vejběrčích podle uscdlosti piedeśle vybejvali [geleistet haben]
a jesté budoucné vybejvati budou, nedostacitelné jest. Na tentýž způsob stane sc
hospodárüm z ohledu prispéní na militární guartýry, které při uvedení nového ber-
ního systemu též na grunt a půdu uloženo jest, při navrácení starého systemu zna-
menité polehčení.
Na zmíněné tak očité ujmy [Nachtheile] poddaných nemohli sme nikoli
s upokojenou myslí [gleichgůltig] hledéti, tak jakoz se i vrchnostem a duchovenstvu
povinnu býti uznáváme, jejich spravedlivé vlastenství [rechtmàássiges Eigenthum] hájiti
a jich žalostivé stížnosti proti svémyslnému [willkůhrliche] snížení nabytých spra-
vedlností [Rechte] vyslyšeti.
Pročež napomínáme přísně naše poddaný, aby tu a tam ještě znamenané
bludné domění [irrigen Wahn], jakoby povinnosti poddaných, s kterými svým
vrchnostem a gruntovním pánüm zavázáni jsou, vyzdvizené byly, aneb někdy vyzdvižené
býti mohly, na vždycky opustili; poněvadž my jakožto pán země, podle spravedlnosti
každému našemu poddanému bez rozdílu patřící, tak málo k tomu připustiti můžeme,
aniž nepripustime, aby se vrchuostem v právách a v zemském zřízení základ mající
a dobře nabyté spravedlnosti [Rechte] odjímaly, jak málo pfipustiti müzeme aneb
připustíme, aby poddaný v provádění jemu patřících spravedlností a práv [Rechte und
Befugnisse] zaneprázdňován [gehindert] aneb na nějaký způsob souzen [gekränket]
býti měl.
