278 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské:
hodném aneb odporném vtoku [schädlichen Finflusse| nesčíslných okolostojičnosti záleží.
Neb poddaný, jehož vlastité jmění [unmittelbares Vermögen] v polnich svrzkách [in
Feldprodukten] a praci pozüstává, musi, aby k hotovým penězům přišel, buď více
polních svržků vyvädeti [Ueberfluss an Feldprodukten erzeugen] a je odprodati mocti,
aneb příležitost míti, svou práci za hotové peníze pronajmouti. Jakož pak v Čechách
veliký díl poddaných pro maličkost [wegen des geringen Umfangs] a špatnou půdu
svých gruntů více polních svržků nevyvádí, leč co k svému vyživení a k zapravení
kontribuce potřebuje, a nemenší díl poddaných, ačkoli více nad takovou potřebu
vyvádí, svůj zbytek přec pro vzdálenost silničních a tržních míst [von Strassen und
Wochenmarktsplitzen] ziidka a jen v skrovnější ceně prodati může, nad to pak
společně ještě neourodě a jiným ouhonám vysazeni jsou, a často žádnou příležitost *
nemají, s jejich prací nějaký vejdělek sobě 'způsobiti; pročež patrná věc jest. jak
obtížno většímu dílu českých poddaných býti musí, mimo hotových peněz k zapravení
kontribuce potřebných ještě tolik penéz vyzejskati, aby s nimi i své urbářní po-
platky vypláceti mohli.
Při vší té těžkosti byli by poddaní přinuceni, k uvarování jejich možnost
lihre Kráfte] ještě vice hubící exekuce, často své svržky [Produkte] laciněji, než
zač platéjí, dáti, ba i dobytek prodati a dluhy dělati, aby jak napředplacení zemo-
knížecí daně, tak také čtvrtletní odvod urbářních poplatků zapraviti mohli. Tak
patrno ale jest také z druhé strany, jaké dobrodiní poddanému skrz to se děje,
když mu povoleno jest, svou povinnost svému gruntovnímu pánu buď vyvedenými
naturálními svržkami [mit seinen erzeugten Naturalprodukten], aneb dokona svou
prací odbejti [abzutragen], o kteréžto poslednější dobrodiní ho ani neouroda, ani
místné polození [Lokalitàt] pripraviti nemüze.
Rukojemství [Haftung] celé obce za kontribuci padá obzvlástné pilnému
hospodáři, jenZ za nepilné, ba i za svou, v obvodu kontribuce váhavou gruntovní
vrchnost platiti musí, za nejobtížnější [empfindlichste] břemeno, a připravuje zpo-
nenáhla zkázu celých obcí; tak jako každému kontribuentu již proto obtížno jest,
że žádný předzvěděti nemůže, jak mnoho mu přez jeho vlastní kontribuci za jiné
každého roku k placení přijde, následovně v čem vlastitě [eigentlich] jeho roční
povinnost pozůstává.
Při předešlém způsobu gruntovní vrchnost za sebe samou, a tak také poddaní
své kontribuce skrz vlastního, od jejich vrchnosti ustanoveného kontribučního vejběr-
čího odváděli. Z toho vyplejvá poddanému ten užitek [Vortheil], že z ohledu kon-
tribuce za žádného, leč za sebe samého, státi nemusí, od toho okamžení, jak svou
kontribuci vrchnostenskému kontribučnímu vejběrčímu odvedl, všeho rukojemství
sproštěn jest, a takové na vrchnost padá, a vrchnost při podrozvržování [subrepartici]
na postranné okolostojiénosti [Nebenumstände], které do uréeni stavu moznosti pod-
