z roku 1543. 171
nynější nebezpečné časy, kteréž na všecko křesťanstvo jdou od Turka, nepřítele všeho
křesťanstva, kerejž jest žádostiv krve křesťanský prolívati a křesťanský lid zahladiti
a jméno pána Ježíše Krista, spasitele našeho, potlačiti a v niveč obrátiti. Jakož pak
již na velikém díle země křesťanské opanoval, avšak toho se nikdyž nevidí ani po
kronikách, aby kde bitvou jakou počnúc od Konstantinapoli až do těchto krajin co
opanoval, než všecko jeho zmocnění a opanování tím šlo a jde, že páni křesťanští,
když jedny Turek hubí, země jim bíře, kazí, druzí se tomu dívají, ku pomoci jedni
druhým býti nechtí, sami mezi sebou války vedou; a tak na to přichází: s jedné
strany Turek křesťanstvo kazí a hubí, a z druhé strany sami sebe, a tak i to se
děje, že jedni s Turkem válku vedou a druzí s ním příměří činí. Jakož pak král
Polský JMt pán můj milostivý, tak jakž jest slyšeti, taky s Turkem příměří míti
ráčí, a není div, že jest JMKská v to příměří s Turkem vstoupiti ráčil, poněvadž
mnohá léta všickni páni křesťanští JMKské sou se dívali; žádných pomocí nečinili,
což jest JMKská od mnoha let s Turkem a s jinejmi pohany činiti měl, že sou
JMti země hubili, kazili; i znaje JMt svou těžkost i svejch poddaných, ráčil jest
s ním v příměří vstoupiti. Ale nepochybuji, že to u sebe JMt sobě daným a vy-
sokým rozumem od pána Boha všemohúcího rozvažovati ráčí, jestliže by pán Bůh
všemohúcí na tyto země skázu a pád dopustiti ráčil, kteříž za zeměmi JKMti sedíme
a další sme od pohanův, nežli země JMKské, jaké by bezpečné to příměří JMti
bylo, když by JMt pohany v sousedství všudy okolo sebe míti ráčil a odnikud
žádné pomoci neočekával.
A protož u mněť by za najlepší bylo, aby pán Bůh všemohúcí pánóm kře-
sťanským to srdce dáti ráčil, aby sami mezi sebou v příměří, v lásku, v svornost
vstoupili, a proti tomu ukrutnému nepříteli, kterejž příměří ani jiného nezdrží, jedno-
stajné povstali a sobé pomáhali. Nez budou-li s Turkem příměří činiti jedni, a druzí
s ním váleti, všickní na sebe skázu očekáváme, kteréž nás pán Bůh raé zachovati
pro své veliké milosrdenství, kerejž jest na věky požehnaný. Amen.
A s tím se VMti lásce z svejmi povolnejmi a přátelskými službami poroučím.
Datum ut supra [ve étvrtek po Sv. Jiri].
MS. souč. v arch. zemsk. kr. Č. f. 45. b, 46.
285.
Jan z Pernšteina dává hejtmanovi a kanclířovi knížetství Těšínského naučení, co mají v pří-
čině Pavla Zvěřiny přednésti králi Polskému. — Z Pardubic 1543, 26. dubna.
(Poručení panu hajtmanovi a panu kanclítovi knízétství Té&ínského, obéma
spolu neb jednomu z nich, co mají s králem Polskym JMtí mluviti ode mné Jana
z Pernsteina oc.) Item. Nejprve JMKské službu mou povolnú ve všem poddanou ode
mně pověděti, že bych JMti přál zdraví a šťastného i dlouhého kralování, i také pri
22*
