140 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
od knížete JMti zase odjat byl, žádajíc mne za to, aby puštěn byl, že ty to zaň
dáti chceš, co jest neboštík manžěl tvůj хай dáti měl: pak o tom sem nic nevěděl,
než s knížetem JMtí sem o to rozmluvil i tvou těžkost, kterou při tom máš, JMti
předložil, a zvláště v tom, že jest nebožtík muž tvůj na něj nějakej náklad udělal.
I ráčil mi kníže tu odpověď dáti: že toho dvoru potřebovati ráčí, než jakej jest se
náklad od mužě tvého naň stal, a ty to JMti ukážeš, že na tom bejti neráčí, aby
se v tom tobě mělo jaké ukrácení státi, než v tom se k tobě spravedlivě zachovati a i to,
coż pokażeś, zase rozkázati navrátiti, co jest na to vynaloZeno. To co jest mi za od-
povéd dáno od knízéte JMti, tot oznamuji. Datum ut supra [v stfedu pred nedélí Oculi].
MS. souč. v arch. zemsk. kr. C. f. 18. b.
250.
Jan z Pernšteina králi Polskému omlouvá se v příčině Pavla Zvěřiny a slibuje mu poslati
zprávy o jeho chování. — Z Meziříčí 1543, 1. března.
(Přípis králi Polskému z Mezeříčí ve čtvrtek před nedělí Laetare.) Milostivý
králi! Psaní, které ste mi VKMt ráčili učiniti o Pavla Zvěřinu z Rakova, kteréžto
psaní jest mi posláno od knížete Václava Těšínského JMti, pána a syna mého mi-
lého, kdež v tom psaní VKMt sobé to do mne stěžovati ráčíte, že sem na psaní
VKMti žádné odpovědi nedal; také toho dotýkati VKMt ráčíte o křivdě, kterúž se
praví i Zalujé on Pavel Zvěřina v knížectví Těšínském snášeti, i také aby lidem
odběžným dobytky zajaté, dluhy některé a při tom i právo jeho jemu Zvěřinovi
navráceno bylo oc. Milostivý králi! Jest mi lítostivé, že takové hněvy ve psaní mně
činiti ráčíte pro takového zlechčilého člověka, kterýž toho hoden není, aby jemu od
VKMti jaká přímluvná psaní vycházeti měla: neb nikdá jest ten oumysl můj nebyl
a není, abych VKMti v čem hněvati měl netolko pro takového zlechčilého člověka,
než pro dobře zachovalého, který by na svú poctivost lépe pamatoval, než týž Pavel
Zvěřina. Než ten jest oumysl můj byl a bohdá bude až do skonání života mého,
abych VKMti, pokudź mi nejvejš. možné jest, službami svejmi sloužil a ve všem se
VKMti, zachoval i syny své k tomu vedl, aby VKMti i králi mladému JMti pánu
a synu VKMti sloužili i oni také a ve všem se zachovávali jako pánuom našim
milostivým.
List jest mi od VKMti přinešen na Fryštat po pacholeti Pavla Zvěřiny,
o kterého ste mi VKMt psdti racili, coz se jeho závazku a zápisu dotejéé, piimli-
vajice se o něho, aby z toho ze všeho propuštěn byl, připomínajíc i to, co jest se
mnü od VKMti poslüv při svadbě JMti knížete Václava mluveno: pak, milostivý
králi, znajíc Pavla Zvěřinu v jeho spůsobích, nevidělo mi se po pacholeti jeho od-
povědi dáti, neb nevím, byl-li by ten list VKMti dodán. Než na tom sem při tomto
veselí; kteréž VKMt bohdá šťastně ku: potěšení VKMti králi JMti mladému pánu
