z roku 1547. 499
Item jestliže by který syn kterého měštěnína aneb sladovníka se oženil buď
učenej neb neučenej, by pak byl i sedlák a koupil sobě duom sladovní, má v ten
pořádek přijat býti.
Item měšťané, kteříž na slad žita kupují, aby žádnej žita čistého z sladovně
neprodával pekařóm ani žádnému jinému ani za jiné frejmarčil, než ze všeho slady
aby dělal; leč by komu obilí zbylo, to na pány starší aby vznesl, a oni jej v tom
opatfiti maji, aby na tom škody nenesl. Pak-li by kdo v tom se nezachoval a obilé
čisté z sladovně prodával na ouřad nevznesa, ten pokuty do cechu položiti má z každé
měřice čtyři groše.
Item co se frejmarkuo žitem na slad dotejče, to má zastaveno býti v měst-
ckóm okrślku, a to tak, aby žádnej z měšťan sladu za obilí žádnému nedával do
Sejřavy ani do ulic, kteréž k městu náležejí, a to pro ta piva pečená neb po stranách
vařená ke škodě měšťanóm; pakli by se v tom kdo nezachoval a frejmarčil neb
i prodával Sejřavským neb uličníknom, pokuty do cechu dáti má z každého polou-
méfiéí dva groše a z měřice štyři groše. Než sedlákuom do vsi můž dáti sladu za
žito a frejmarčiti za celou měřicí, než méně nic, a toho sladu sedlského mlynář
v Velkým mlejně, kdež se sladové městští melí, žádnému nemá mleti dopustiti pod
pokutou na to v zřízení JMti páně uloženou.
Item měšťané, kteříž by sladovní svých nemajíc, žita kupovali a sobě na slady
zdélati dali, coz by jim mimo potřebu várek jejich zuostalo, to prodati svobodu míti
mají; a také s sladovníky, kteříž by jim z jejich žita slady dělali, jakž se koli smlu-
viti mohou o záplatu, to na svobodé pozuostaveno jest.
Item sladové v kazdejch šesti nedělích aby se sadili na rathouze od páué
starších podle slušnosti.
Item poněvadž piva dobrá dělána býti nemohou, leč prvé sladové dobří budou,
protož cechmistři, kteříž k tomu zvoleni budou, v každých dvou nedělích po všech
sladovních aby šli a sladuo pilně ohledovali v korytě, na brázdách i na hromadě;
a naśli-li by u koho ktery slad nehodnej, ten každý aby dal do cechu deset grošuo
viny, a z domácích žádnému aby jeho neprodával ani sám z něho nevařil, než ven
vyprodati jej má. Pakli by se v tom nezachoval, pokuty deset grošuo do cechu též
položiti má.
Item jestliže by pak cechmistři podle věcí sobě svěřenejch a poručenejch
toho pilni nebyli, každý z nich pokuty propadnouti má jeden groš tolikrát, kolikrátž
by se toho dopustili.
Item v trzích a kupování aby sobě nepřekáželi, a pakli by se kdo v tom
nezachoval a usvědčen byl, pokuty do cechu IIII gr. aby položil.
Item byl-li by kdo komu za slad dlužen z domácích a platiti nechtěl, tomu
žádnej sladovník sladu prodávati nemá, leč prvnímu věřiteli zaplaceno bude; a pakli
63*
