458 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
všecko v sobě šíře drží a zavírají. Protož, poněvadž on pan Jan Planknar to jest
před králem JMtí i tudiež před pány ouředníky a soudci zemskými a radami JMti
na soudě sedícími, též i před námi smlúvcemi pověděl, která jest kolivěk psaní neb
cedule o-témž pánu z Pernšteina činil, že jest toho nic na nepoctivost páně nepsal
ani nemínil, tudiež také což se nebožky paní Anny z Postupic manželky pána
z Pernšteina, dětí páně s ním zplozených dotýče, o těch co jest koli mluvil, toho
že jest nepravil a nepraví, aby co zlého k újmě poctivosti nebožky paní Anny
z Postupic a dítek páně býti jmělo, nýbrž o ničemž zlém že neví co o nich mluviti,
A pán Buoh toho že jeho uchovati ráčí; neb jest to znal, že jest se nebožka paní
Anna, jakž na ctnú paní záleží, chovala.
Z té příčiny tu všecku věc mezi stranami na místě JKMti zdviháme a v nic
obracujeme, tak že takové cedule, psaní a mluvení pánu z Pernšteina, tudiež nebožce
paní Anně z Postupic manželce páně i dětem jich k újmě jejim ctem a dobrým
pověstem nejsou a býti nemají nyní ani na časy budücí a věčné.
Což se pak vajpovědi pánuov komisařuov králem JMtí vydaných o vykopčení
gruntuo v Zimnorudkách dotýče, tak jakž ta vajpověď mezi nimi učiněna jest:
i poněvadž jsou sobě toho strany ještě nevykonaly, mají se k sobě podle též vajpo-
védi zachovati a to vejkopčení mezi tímto časem a sv. Duchem koneéné sobé vyko-
nati, vydavajie JKMt jim na to komisaře, kdež obě straně za to krále JMt
žádati mají.
A tato smlúva a vajpověď aby pro budúcí paměť do desk zemských pa-
mátných byla vložena a vepsána, má za to JKMti prošeno býti, aby k tomu své
milostivé povolení dáti a ke dskám zemským o to relací poručiti učiniti ráčil.
Tomu na svědomí my svrchupsaní komisaři a smlúvce pečeti naše dali jsme
přitisknúti k těmto smluvám, davše jedné každé straně jednu smlouvu tak specetenü
a v jednostajná slova psanú. Stalo se léta bozieho MVCXLII tu neděli po svatých
Třech králích. Tato smlúva ve dsky zemské památné vložena a vepsána jest z roz-
kázání najjasnějšího knížete a pána pana Ferdinanda Římského, Uherského a Českého oc
krále oc. Relator od JMti krále byl jest na to Jan Bechyně z Lażan a na Píčině,
najvyšší písař královstvie Českého, z vládyk jsa zvláště vyslaný v pátek po sv.
Matěji apoštolu božím.
Desky zemské 41 C. 4—5.
447.
Jan z Pernšteina dává Divišovi Bošínskému z Božejova a Oldřichovi z Prostiboře plnou moc
zápisy dskami zemskými činiti na jeho dědictví do 10.000 kop. gr. — 1542, 10. ledna.
(V úterý po božiem Křtění.) Jan z Pernšteina a na Helfenšteině přiznal, že
jest dal plnú moc a vuoli a zápisem tímto dává Divišovi Bošínskému z Božejova
