1092

CHRONICA FRANCISCI P RAGENSIS - Introductio

výslovně Čech nebo českého panovníka'. Některé z těchto vynechávek podávají bezděčně i svědectví o postojích a názorech autora. Důsledně vynechává téměř všechny zprávy o zbraslavském a sedleckém klášteře, kromě základních údajů o za- lożeni a o pohibech Přemyslovců na Zbraslavi. Opomíjí i podíl cisterciáckých opatů na sjednání sňatku Elišky Přemyslovny s Janem Lucemburským a všechnu iniciativu pripisuje českým šlechticúm“. Proti Zbraslavské kronice vystupuje z Františkovy zřetelněji jeho výrazné české smýšlení a zaujetí proti cizincům, především Němcům. Kritičtější než předloha je František k Janu Lucemburskému, své výhrady k jeho způsobu vlády dává jasně najevo a nevyhýbá se ani ostřejším formulacím.

Do převzatého textu přidával kronikář vlastní dodatky různého rozsahu. Cenné zprávy přinášejí především dvě rozsáhlé kapitoly v první knize, věnované životním osudům a činům biskupa Jana IV. z Dražic. V 16. kapitole vypráví o tom, jak se stal Jan IV. biskupem. Zaznamenává také jeho střetnutí s pány v klíčové otázce církevní správy, totiž obsazování farností biskupem, které Jan IV. vyžadoval proti zvyku jakýchsi ročních smluv mezi patrony kostelů a kleriky. Dále zmiňuje biskupovu účast na koncilu ve Vienne a synodu, kterou konal po svém návratu. Poslední 31. kapitola první knihy líčí téměř jedenáctiletý pobyt biskupa Jana na papežském dvoře v Avignonu a jeho příčinu, i slavný návrat Jana IV. z Dražic do Prahy. Nadšeně mluví kronikář o tom, jak se biskup staral o zanedbanou diecézi a jak ji zveleboval četnými stavbami. Vyprávění se v mnohých rysech a často doslova shoduje se zápisem o založení kláštera P. Marie v Roudnici (Conscriptio super fundacione monasterii beate Marie Virginis Marie in Rudnicz). Tato zpráva byla sepsána zřejmě za života Jana IV. z Dražic a dochovala se v zápise z let 1425-1440 v papírovém rukopise 8" dvorní knihovny ve Vídni (č. 3282) na foliu 18v-20r?. Chaloupecký soudí, že odtud přejal František Pražský větší část svého vyprávění o Janu IV. a že tato zpráva byla napsána neznámým autorem na rozkaz biskupův. Františkovo líčení je však podrobnější a rozsáhlejší a nelze myslím vyloučit, že František byl úkolem zaznamenat činy Jana z Dražic pověřen již dříve a text roz- šířený o nové informace zařadil později do své kroniky. Kromě těchto dvou rozsáhlejších kapitol je v celé kronice řada menších zmínek o činnosti biskupa Jana.

Od jiných kronik se kronika Františka Pražského výrazněji liší zájmem jejího autora o různé přírodní a zvláště astronomické jevy. Kroniky ovšem zaznamenávají zatmění Slunce nebo Měsíce, ale spíše nedůsledně a bez jakýchkoli bližších údajů“. František většinou připojuje ještě alespoň údaje o hodině a trvání zatmění, ví, že zatmění nemusí být všude stejně patrné, do 12. kapitoly třetí knihy vkládá dokonce obsáhlý výklad o příčinách zatmění a o Slunci a jeho vlastnostech. Naprosto

| Podrobné srovnání věcného obsahu a stylu obou kronik viz J. Zachová, Die Chronik des Franz von Prag. 2 Existuje hypotéza o jeho zaujetí proti cisterciákům (J. Šusta, CD II 2, s. 118).

3 Vydal ji A. Patera v Památkách archeologických XI, 1881, s. 477-478.

4 Určitou výjimkou je jen kronika Kanovníka Vysehradského (Ed. J. Emler in FRB II).

IX