15
Duchem svym naplňuje, posílá s slovem svým v pravdě jmena
svého k užitku spasitelnému lidu věrnému, jichžto počet i
jmena sám ten, jenž je posílá, zná. V první stránce žádný
zatracenec není: v této druhé stránce mnozí smíšení s těmi,
jenž jsou z zlostníka, kteréž nepřítel ďábel posílá k zahynutí
světu a k zkušení zvolených. A časův našich strany této
církve již proroctví jsou naplněna, co o ní prorokováno od
Pana Krista i od apoštolův, co mělo na ni přijíti, a v či moc
vjiti a opanována byti. Slibuvé také Ze bude obnovená. A my
tak věříc podle písem v církvi svaté, nedržíc, abychom my
sami byli obecnou církví svatou, ani by u nás toliko spasení
bylo, ani bychom my sami měli spasení býti, žádáme i s pil-
ností pracujeme v oučastnosti strany obojí pravdy její: býti,
jesto pro nic jiného než pro to naše spasení to činíme i ouz-
kosti mnohé, mohouc toho jako i jiní, bychom se Pána Boha
nebáli, ujíti, v svobodě, ve eti Zivi byti, v potupé i v ohyzdé
u vsech jsouc snasime: znajice, Ze ta cesta Panem Kristem
do nebe v pravdě jeho začatá, po niž první církev chuda a
opovržená a potupená od světa, chotě svého následujíc šla.
0 obcování svatých z sněmu leta Páně 1488,
Věříme obcování svatých podle toho jakož dotčeno o
církví svaté. Neb ti, jenž jsou vešli v jednotu církve svaté,
oučastní jsou nejprv hlavy Pána Krista a potom všeho těla,
v němž jsou také oudové spojeni skrze milost Ducha svatého
s oudy jinými a to by lépe a rozumněji mohlo česky jmeno-
váno býti svatých spolčení, neb všichni svatí a dobří lidé
spolek mají ve všem dobrém, což se koli kde děje ve vší
církvi svaté po všem světě. A to obcování odtud jmena svého
dosáhlo, že všichni dobří lidé, kdež jsou koli, mají vůbec
všecko dobré, jako v některé vsi nebo městě mají spolu les
nebo dráhy, ješto tomu říkají obec, aby všichni, kdož bydlejí
v tom mésté a sedi v právích, požívali toho řádně, coz vši-
chni spolu mají a k tomu jiní práva nemají, kteříž s nimi jich
ustanovení nezachovávají, aneb nezachovávají s nimi všech
věcí jako oni.
Tak nápodobně tuto jest, kdož jsou spolu v jednotě cir-
kve svaté, držíce se věrou a milováním Krista Ježíše a práv
od něho vydaných ostříhajíce, i jsou účastni nejprv zasloužení
jeho, neb se prvotně k němu všichni utíkají, vzácní učiněni
jsouce Bohu Otci v milém Synu jeho. A potom, cožkoli Bůh
dává kterým darů svých, jeden každý oud církve svaté jest
toho účasten: skrze poslušenství. A prvotně pro tu podstatu,
