207
kud to může a má byti neb nebyti. Sumou, pokudZ té pravdy
(kterouZ Pán Büh Jednoté dal poznati, uzivati i k ni slouZiti)
ktefí maji, potud a v tom od nich se nedélíme, ale to dobré
s nimi máme; a zase pokudžby při kterých co té pravdě od-
porného bylo, potud s nimi nejsme.
Z těch příčin šíře i dále rozjímáno :
Poněvadž v Polště nyní dvoji se nalezaji evangelikove,
kteříž jedni i druzí Jednotu k sobě táhnou a piipojiti usiluji,
totiž jedni ti, jenž se držeti praví Augustanské confessi, a
druzi Calvina, tak jakž i prvé se Jednotě dálo, když německy
confessí naše byla vydána a dvakrát tištěna rozdílně, pročež
Svýcaři k Bratřím posílali: k kterým tedy naše přiznání má
býti a pokud? Też jak a Gim kterých odbýváno býti má
v mluveních s nimi?
Po dlouhém těch věcí rozsuzovani zavirano na tomto:
Ačkoli srovnání toho a jako v tovaryšství vjití předků na-
šich s doktorem Martinem Luterem a pomocníky jeho, potom
též s doktorem Martinem Bucerem a jeho tovaryši nehaníme
ani pobihàme, ale to, na čemž sme spolu zůstali, nepohnutě
držeti míníme, totiž abychom my zůstávali apoštolé čeští atd.,
a oni totiž Luterovi pomocníci a učedlnici atd. němečtí, dobře
o sobě smýšlejíce i Pánu Bohu se jedni za druhé modlice;
však že jsou nás ještě bližší evangelíkové ti, kteříž Calvina
následují, s nimi naše v Kožmínku snešení leta Páně 1555
stalo se.
Ale že pak obojí ti s sebou nejsou v lásce, ale protivice
se jední proti druhým, obojí nás k sobě táhnou; onino podle
smluv s Luterem stalych, tito pak podle smluv v Kożminku
učiněných, a my k kterým bychom se koli cele připojili, dru-
hým kiivda by se zdála, a my snad u nich za neupřímé po-
čtení bychom byli; protož majíce toho hodné příčiny, zustávatí
miníme v své obzvláštnosti Jednoty a řádu Kristova, v ničem,
ničímž ji naprzniti nedopouštějíce s tím doufáním, že ten, číž
dilo v Jednoté jest, nedopustí toho, aby Jordan od moře kte-
réhokoli poziin atd. byti mél. Domlouvajicim se pak na to
Luterovym ucedlniküm bud tém v Turyni, bud jiným těm po-
dobnym, toto má pfedkládáno a jich tim odbyvano býti, že
my je máme za slouhy Bozí a lid jich poslouchající za kře-
stany pravé, mezi nimiZ téZ jako 1 jinde mezi jinými učení
Kristovo majícími |. Bůh má vyvolené své s mnohými mrt-
vými oudy, jako pšenici s koukolem smíšené.
Však abychom my s nimi právě se a cele ve všem srov-
nali a spojili, a mezi lidem jich poslouchajícim a nás, též mezi
služebníky Páně lidu v Jednotě a jimi aby žádného rozdílu
nebylo, to že nyní ještě býti nemůž z příčin mnohých.
