197
vkládati. Odpověď na to, že u nás to býti musí předce, aby
těch svátků bylo šetříno pro vrchnosti i jiný lid atd. Tam
v Polště snad Ze to mohloby byti, tomu Ze se neodpírá; než
u nás, poněvadž i toho dobře užíti se můž, nevidí se, pročby
to mělo měněno býti.
Dvanácté. O blahoslavené Panně což se v artikuli 17. po-
kládá, to též že se jim vidí hodné k vyvržení, totiž o sklá-
dání písní a zpívání o Panně Marii, to že by papeženci na
svou stranu táhnouti mohli. Odpověď k tomu dána, Bratří že
jsou to z velikých příčin k očištění svému položiti musili ; neb
nafikáni byli, Ze o Panné Marii i o svatych zle smyslili i mlu-
vili, růhači jejich byli atd., jakž i majestát krále Vladislava
to v sobě široce zdržuje. ProtoZ musili jsou předkové naši
víru svou o tom jako i o jiných artikulích náboženství kře-
sfanského vyznati se a ocistiti. Přestali Poláci též i na tom.
Třinácté přidali dále ještě i toto, že se to jejich starším
nelíbí, což jest v confessí v artikuli 16. položeno, paragrafu
pátém tantum Dei verbo, cujusque ministri etc. Pravili oni:
Videtur hic locus removere magistratum ab ecclesiastica ordi-
natione; ponévadZ jest jiZ to recepta sententia, magistratum
custodem esse utriusque tabulae etc. O to jest nemálo řečí
bylo, netoliko mezi nimi a námi, ale i potom po odjití jich
mezi námi samými pilně toho vyhledáváno, čím by to mohlo
kterými písmy býti obráněno a utvrzeno, že se nesluší moci
světa plísti v věci duchovní, totiž že magistratus jest custos
tantum secundae tabulae. Poněvadž mnozí příkladové starého
zákona tak ukazují, že moc světa čest Boží obmýšleti má; ano
z toho viní Pán Bůh mnohé krále Izraelské, že jsou dopou-
štěli obětí modlářských v hájích, Kristus toho neodvolal ani
apoštolé; příklad též na dobrém císaři, kterýž to činil, vě-
domý jest: a proto od otců a předků našich, totiž tehdejší
církve služebníků, nebyl proto trestán, aniž mu to bylo za-
stavováno; a tolikéZ pfi nékterych jinych vrchnostech dobrych
a pobożnych.
Oni pak, totiž legati polští predkladali, Ze pismo ono
v Ezechielovi také k vrchnostem přináleží: Requiram sangui-
nem de manibus tuis, 1 ono obecné přísloví připomínajíce: Tu
rege, tu protege, tuque labora.
А po mnohých o tom rozmlouvánich a toho valchovánich
povědíno legatům tak skrze Bratra Matěje Cervenku, že jsou
Bratří po všecky časy na tom dosti miti vrchnostem, ktefiż
z nich se jimi zpravovati chtěli, učili, aby všech svých pod-
daných dobré podle těla obmýšleli, a služebníci církve pilně
učení Boží předkládali, a je v lid uvodili. Kdoby pak nechtěl
následovati pravdy, a jiným podle těla neškodil, vrchnosti také
