192
Dali oni tomu místo však s tím doložením, že se to u nich
tak jako u nás a zvláště tam v Polště trefovati nemůže.
Strany desátků předložili toto, že se jim vidí, že brány
býti mohou totiž ode všech, kteříž by kde a k které faře při-
náleželi, z těchto příčin: Že poddaní lidé mají to hned sobě
uložené od pánů svých, od nichž grunty své ujali (a ne kou-
pili) s takovou výmínkou, aby těch gruntů užívali a za to
užívání aby jemu, od kohož přijali grunty, totiž pánu svému
a jeho budoucím určitý plat dávali aneb robotovali, a knězi
též desátek podle téhož pána vyměření a uložení na ten grunt.
A takoví nedávají svého, když dávají desatiny, ale dávají věc
od pána kněžím nadanou. Videntur haec bona non esse bona
rusticorum, sed bona fundi.
Odpověď na to dána, Bratří že jsou toho nikdy nesmy-
slili, by neměli služebníci věrní od lidu opatrování býti i ta-
kových desátků jim dáváním. Poněvadž i apoštol to připomíná,
že kdož oltáři slouží, z oltáře živ býti by měl; však o desátky
aby se měli kněží Páně hadrovati a nesnadniti, ovšem od
těch, kterýmž neslouží jich žádati, to že by se věc nenáležitá
na služebníky Boží viděla. Přijali oni to přidavše, že jich
ministrové na tom nejsou, aby se o to měli vaditi s těmi,
kdožby jich služby neužívajíce, dávati jim se vzdalovali.
Sedmé. Z artikule 11. vzali ta slova: Non enim sacra-
menta propter exhibentem illa, qualis sit, neque ob eum qui
ea suscipit, sed propter ordinationem ete. Tu tak mluvili jako
by se jim zdálo, že bychom my to mínili, že i zlí lidé, když
sacramentum přijímají, předce Krista účastní jsou. A tak jako
by bylo ex opere operato, proti čemuž se v témž artikuli mluví.
Tu jim odpověď dána a tento smysl bratrský těch slov
světle povědín, že každý přijímající svátosti přijímá pravou
svátost; ona že pro jeho nevěru se neproměňuje, aby jiné neb
jiným něčím byla dobrému a jiným zlému. *) I takž toho ne-
chali a radše při jiné po tom příčině o tom rozmluvení toho
jest poodloženo.
Osmé. Z téhož artikule jedenáctého předložili tato slova
s počátku téměř hned: Guorum beneficio fideles meritorum
Christi participes redduntur. Těmito slovy že by se svátostem
mnoho připisovalo, kterakby věrní skrze ně k Kristu přiučast-
ňováni bývali, ješto to činí skrze Ducha svatého. ProtoZ oni
že sou proměnili ta slova, totiž místo těch položili tato: Že
skrze svátosti jistí se a pečetí pravé s Kristem spojení a
součastnění.
*) Slova od „aby“ až „zlému“ jsou podtržena a na straně jest od Rybin-
ského připsáno: „o ty niewmadzilo by pomystič.“ —
