186
Suma všeho toho tato jest: Abychom se všickni starší od
prvního biskupa až do čtvrtého tak chovali, jakž o tom vy-
měření dekretu bratrského jest.
Naposledy spoluradní v Pánu nejmilejší napomenutí zvláštní
a pobožné k nám čtyřem učinili; abychom všech nesvorností
se varovali, jednoty svaté ostřihali, aby nebylo říkáno: Tento
jest Cefů a druhý Pavlů atd. To od nich přijavše k tomu sme
se oblíbeně poddali.
Item. Z příčin tu nahodilých připomenuto a obnoveno to,
že zpravování kněží atd. v svědomí vlastně starším krajů ná-
leżi. Ač chtěl-liby kněz v tom užiti toho i z nižších starších,
jest mu to volné, zvlášť když by prvé zprávce svědomí jeho
byl. Svědomí jahnů a učedlníků svých každý kněz zpraviti
může, avšak proto i jahen i učedlník svobodu k staršímu
kněžskému míti má.
O jednomyslnosti a řádu.
Napomenuli sme se, ano i zapsání otců z dekretu před-
lożili, aby jednomyslnosti a řádu od nás pilně pro vzdělání
Jednoty ostříháno bylo.
Jednomyslnost má záležeti v učení jednostejném a jedi-
ném plné pravdy podstatné i služebné zřízeného spasení. Zá-
leží u víře obecné křesťanské v slovu zdravém bez ouhony.
A tu sme se ponukli, abychom k svým kázáním i kněží pilně
přihlídali, jednomyslné učení vynášeti pracovali, bludů něja-
kých a kacířství nevynášeli ; ano v tom sebe vespolek zvlášť
mladší pamatovali i napravovali atd.
Strany řádu tímž zapsáním v dekretě zpravovati se máme
leta Páně 1526; pořádek toliko věcí, k nimž zření míti máme,
k opravé pfivodice, totiZto, že my služebníci přední zření o
všecko ku P. Bohu míti máme, potom ku pismüm svatým,
Ducha BoZiho vnuknutím zfízené sepsanym a v canonu se
zdržujícím, potom klidem, osvíceným pravdou a řádem posvá-
zaným a sjednoceným, smysl pravdy majícím, a mistrovství
příkladu prvotní církve povědomým. A odtud také naše služby
vyplývati a lidu docházeti mají.
Potom všickni na svých místech stojíce jim dosti k vyš-
ším rovným neb nižším činiti, více sobě neosobovati, výše se
nenáležitě nesázeti ani pod titulem, že někdo starší jest, v něco
nového se nevydávatí a neobyčejného v Jednotě předně strany
učení a potom i zpravování, jakž se to nachäzivalo při ně-
kterých všetečných lidech, a že jim vše sluší mějících, totiž
kázati jako přednějším starším a zpravovati po zbořích Páně.