57
na poselství k bratřím potřebné, třetí, aby nuzní bratří i se-
stry z toho skladu opatrovśni byli.
Z svoleni po zřízení. Takéve všech pohodlných vě-
cech tělu, kteříž se spolu svolili, aby zvláštnosti neměli sobě
osobení statků neb peněz, a tak nižádných věcí příkladem prv-
nich vüdcí kfesfanskych, o nichž psáno, že jsou všechny věci
opustili, a opět, že všechny věci vespolek měvše, žádný svého
nic nepravil býti vlastního, ale jakož komu potřebí bylo, tak
dělili. Neb to jest věc hodná a slušná, nejprv těm kdož po-
selství dějí v službě Pána Krista, aby při pokrmu skrovném
a oděvu rovném zůstávali, a v tom se Pánu Bohu dověřili, je-
muž jest péče o nich. Protož všech věcí zbytečných aby od-
bývali, ale na potřebě slušné doma i na cestě aby dosti měli,
jakožby jim učiněno bylo a ku pohodlí dáno od těch, kterýmž
řísluší.
P Protož potřebí jest bez péčování býti, ale všecku péči na
Pána uvrci, a což dopustí trpěti s milostí hlad i zimu i trá-
pení, vězení i smrt příkladem prvních vůdcí kfesťanskýc.,: a
tak má zřízení býti a světa opuštění. A kdož má statek
světa, učiniti s ním, jakož písma káží zákona Božího: Chu-
dým rozdávati, a vespolek se podělovati, a rukama svýma dě-
lati, což dobrého jest. Ale takovým nejvíce sluší, a nejlepší
jest dary BoZimi v slovu BoZim pracovati, ucice bliźni a mo-
dlitby činíce, aby jim Pán Bůh zrůst v duchovním životě dal,
a pak časem aby podělali a úsilé svého požívali, a pakli co
zbude, blížním udíleli; pakli se nedostane k potřebě hodné,
vzali od spolubratří jednomyslných v tom svolení, a ke všem tak
se měli, jakžby bylo k vzdělání a ku polepšení, nedávajíce ou-
razu a pohoršení při všech věcech, což na nich jest.
Toto svolení bylo obecné kněží s jinými obecnými, kteréž
dlouho státi nemohlo. ProtoZ již na samy kněži přišlo, aby
oni k němu nejblíže stáli, tak aby nic svého neměli, ale vůbec
vše a což kdo má neb požívá, aby to podle vědomí starších
šlo a jeho aby nebylo atd.
Mají-li kněží peníze chovati
Leta Páně tisícího čtyřstého devadesátého osmého: Kněží
aby bývali i z manželův. A živnosti své kteříž mohou vésti
z svobodných i z manželův, aby vedli bez znamenitého obme-
škání ouřadu svého. A mohou-li co sobě přichovati z výdělkův
svých, aby přichovali aneb mělili by co po přátelích.
Než svobodní aby neobráceli po smrti než na spolubratří
pomocniky též práce, leč s povolením jiných, zvlášť přišel-li by
penězům který skrze službu a svou věrnou prací.
