270
Gurič a Beránek. Lorenz, pachole z Dfevohostic, też do
Fulneka aby obrácen byl. Polonellus poněvadž maje dary
zoumyslně propuštění žádá, žádost jeho naplněna býti má;
než kommendací k Picriovi žádné dáváno býti nemá.
O rozpustilosti čeládek, jakou jim pomoc učiniti?
Opět za jistými příčinami pilně to uvažováno, jakby mlá-
dež v Jednotě zdržána býti mohla. Na tom zůstáno. Ačkoliv
nějaké jisté cesty všelijak vyhledati se nemůže k napomožení
jim, poněvadž nejedny folky mají v světě, od pánů, stržků i
našich posluchačů; však abychom svou povinnost konali,
předně starší i služebníky Jednoty k tomu přidrželi a služby
jim obecně i obzvláštně činili. Generální poněkud, býti může
služba k tomu:
1. Aby grunt lepší, totiž dověrnost v Jednotě při nich
vzdělán byl; aby to znali, že mimo jiné jednoty Bůh ji ráčil
opatfiti znamenitymi dary, a Ze i jiní muži osvícení to schva-
lují i toho dobrého způsobu, aby při nich i jich lidu byl, žádají.
2. Ukazováním jim toho, že Božským řízením to se stalo,
aby oni byli v Jednotě. Jestližeby tím pohrdli a toho sobě
nevážili s dobrým svědomím jinam se obrátiti nemohou, jsouce
Kristovým chlebem vykrmeni.
3. Aby jim zprávcové napomahali pilnym s nimi o své-
domi rozmlouvánim i pfikladnym obcovanim, pFidiny К пёеп!
obmejšleli, a opatrovali je i podle těla rozšafně pokrmem, ná-
pojem, oděvem. Nemaji-li peněz, to jim ukazovati, že na tom
přestati sluší, což mají, majíce pokrm, oděv atd. Item aby jim
knihy a spisy Jednoty byly v ruce uvozovány, a oni k čítání
jich přidržáni.
4. Aby je do lepšího řádu uvozovali i do větší práce;
nebo hojnost času a život zahálevý často jim k zlému slouži.
Jistý pak a jednostejný pořádek v učení nemůže se jim uká-
zati: protože nemůže býti ve všech našich domích jistý čas
k učení. Též do kolika let mělby každý v stavu svobodném
zůstati, toho vyměřiti nelze. Item aby jahnové ženatí nebyli
tak snadně místy opatřováni; nebo jiní hned na též očeká-
vají. Item sluší mládence znepokojené a zvichrované pokojiti
osladčováním jim toho, čemu se oddali, že nebudou od Boha
i od otců opuštění, a zpurné i pohrůžkami Božího trestání zdr-
Zovati. Kdot budou z počtu vyvolených Božích, obliby při-
jmou a zase contra. Při čemž i toho dotčeno, aby tovaryšů
tkadlcovskych co nejméné chováno bylo v domich bratrských,
poněvadž čeládky naše velmi kazí a k zlému příčiny dávají.
