269
soce zo&klivil, a Ze ty jeho příčiny jsou plané a marné.
Nebo co se místa dotýče, od čtyrydciti let škola tu bývala, a
nejedni v tom místě prospěli. Z strany drahoty a jiných těž-
kosti, že všiekni toho okoušíme, však rozšafnosti užívati mu-
síme. Co se pak dotýče nespořádání žáků, diví se tomu ot-
cové, že podle vyměření od nich učiněného tak dlouho s tím
spořádáním prodléval. A tu naň otázka učiněna, není-li to
něco jiného většího, cožby jemu k ouražce bylo. Při tom
otcové stížnost svou proti němu předložili, žeby on starší po-
mlouval a dověrnost k nim v lidu kazil; dávaje zprávu, žeb
otcové měli jej opouštěti, na všecko skrze prsty hleděti, a
hříchy veliké na sobě i jiných přehlídati, jako že jsou ně-
ktefi sodomité, cizoloZnici, smilnici atd., čemuž on velmi slabě
odepiral pravě, že on o žádném nic takového neví. A poné-
vadž pak na vyměření otců z strany zpravování školy nepře-
stal, poručeno mu, aby on sám jistou formu zprávy té sepsal
a jim k soudu podal. I žádost naň vložena, aby ještě v škole
té popracoval na čas, však při tom že jeho žádost o promě-
nění místa (když mu ta škola tak zhořkla) v paměti starší
míti budou, a aby se jí dosti stalo, na to pomyslí. On potom
podle toho poučení něco sepsav mnoho jiných důtklivých věcí
tam poznamenal, což když čteno v radě a potaz o to šel,
uznáno, že měv pořádek učení a lekcí poznamenati jakousi
deklamací učinil o školách, a způsob zprávy školské Jednotě
právě nemožným vyměřil, jakž dále psaní to vjsobě obsahuje,
kteréž na budoucí památku uschováno. A poněvadž usouzeno,
aby jinám byl obrácen, Cruciger a Novoměstský školu evan-
čickou na ten čas zpravovati mají.
Študenti žádají na učení jíti: Korvin, Augustin,
Polikarpus, Pardubický, Klenický, Silvan.
Korvin že jest na zdraví mdlý bázeň jest, aby v nemoc
neupadl. ProtoZ žeby otcové k tomu cíli směřovali, aby ra-
ději tím, což již má, Kristu a Jednotě sloužil. Však dal-li by
Pán Bůh příčiny lepší, že otcové nejsou proti tomu, aby ne-
měli naň naložiti. Augustin ještě má poohledán býti, mohl-li
by s těmi počátky do akademie, a byl-li by prospěch při něm
vidín, má mu pomoc učiněna býti. Polykarpus puštěn býti
má k otci a raditi se s ním, chtěl-li by naň naloziti. Tak i
při Klenickém a Pardubském; pustiti je, aby na svůj náklad
se učili a potom toho v Jednotě k slávě Boží užívali. Silvan,
poněvadž se při něm duch křivolaký cítí, nemá pouštín býti,
leč by sám na sebe chtěl nakládati. Mikuláš a Tobiáš z Králic
na němčinu do Fulneka má puštěn býti; Krokořínský ještě
přes zimu v Wittemberce pobyti. Doubrava do Evančic též
na učení obrácen býti má. Z Fulneka zovoláni byti mají
