231
Z strany propouštění k stavu manželskému.
Mamet pak za to, že od nich v smyslu rozdílni nic ne-
jsme, než tak že činíme, jakž učíme a v confessí zapsáno jest;
aby zprávcové neb kněží pro pilnější učení se písmům sva-
tým a volnější zborům Páně sloužení (což nejvýš pro svědomí
možné) byli svobodní a volní atd.
Item. A však za hřích nepokládají, aniž pro to koho od-
suzují, kdyžby z hodných příčin kněží se ženili atd. Tak se
stalo pfi Strejókovi, item při Kavkovi. Nikda mu nebylo zbra-
ňováno, ale co on činil jak řádně? Nýbrž jak čeládce i všemu
tomu zboru posvitil? Ano jakou ütrZku na Bratří uvedl, když
toho u nás neví? A snad i on to sám již lépe zná a vidi,
maje sobě světle tu věc předloženou? Ale o to bohda při shle-
dání pěkně a bratrsky i milostně spolu uhodíme a se sjedno-
myslníme, abychom jednostejně i mluvili i činili.
O0 muzice.
Co se muziky dotýče, poněvadž středmého užívání ji,
kdežby nebyla ku překážce ale ku pomoci pobožnosti, nikdy
žádný z rozumných a svatých mužů předků našich i jiných
nehanël a netupil, rozumíme, že ani vy toho nečiníite. A takž
na odpor nestředmému jí užívání, více se s ní nežli s učením
jiným theologickým, náležitým ku pobožnosti atd. obírání et
ceteris abusibus, my sme nikdy místa dávati a povolovati úmy-
slu neměli a nemáme, leč by se co toho kde mimo naši vědo-
most přihodilo, pročež i k tomu se pfihlidne bedlivé. V čas
pak protivenství a zármutku, netoliko že muziky zanecháno
býti má a hůsle po vrbinách rozvěšeny, ale také i potřebného
života pohodlí, a nad to tělesných zvolností a rozkoší, ovšem
svobodného a bezuzdného žádostí těla vyplňování že jsou se
předešli svatí varovali, a od toho, Kristova ducha majíce, mocí
jeho se zdržovali, to všechněm, zvláště staré učitele čítajícím
známé jest.
A protoZ nepochybujemet, že vtom ve všem i vy s námi
i my s vámi právě jsme jednomyslni, jako ti, jenž jedním du-
cha Kristova světlem podéleni i svatou laskou gruntovně a
cele spojeni jsme, a takovit bohda züstaneme in aeternum,
zpráv lidských a nesrozumění sobě, ač bylaliby v čem jaká,
k shledání společnému odložíce.
O Turynských.
Ze strany osob některých jako Johannesa Gircea, poně-
vadž Turynští rádi by ho měli, povoliti mu a pustiti ho v tom
úmysle, v kterémž se ohlašuje, že věrný předce Jednotě zů-