224
pořádkem to nejde, ale kdežkoli na kterém místě stojí, vše
dobře jest.
Páté. Pro uvarování mnohých škod z toho pocházejících,
jako pohoršení, rušení svazku lásky, jednomyslnosti, různic,
nesnází a nepokoje, netoliko mezi lidem obecným ale i mezi
služebníky vyššími 1 nižšími. Co pak toho mezi cizými jest, ne
bez potupy pravdy o tom se mlčí.
Šešté. Proto abychom proti našemu vlastnímu křesťan-
skému společnému vyznání nečinili; poněvadž v prvním arti-
kuli confessí naší v tom sme se ohlásili, Ze sme netoliko ta
čtení přijali, ale podle nich služby vedeme. Z čehož jestližeby
jinak činěno bylo, toto by pojiti mohlo, Zeby spravedlivé to
o nás mluvili, že jiné mluvíme a jinak činíme. Item. Příčina
bylaby nepřátelům k utrhání dána, že se měníme co měsíc,
že jsme vetešníci, a že jsme od starších Bratří odstoupili své-
myslně, a s žádným z křesťanstva Ze se nesrovnáváme, a
strach z toho hrozného a většího pokušení.
Sedmé. A byť pak i to změnění býti mohlo, což nepo-
dobné jest, tedy příčiny přítomné, čas, místo, a příhodnost
toho nedopouští, na čež také přepilné šetření býti má.
Není dáno kněžím odpovědi.
A protož zůstalo to v zavěšení na ouzké radě, poněvadž
se ta kniha Bratra Johannesa (Sumovnik řečená) zpravuje a
soudí, až se to vykoná. Neb vzíti jim z rukou obvyklý pořá-
dek a jiného nedati atd., větší by zpletek byl.
Doplnění v Přerově leta 1566,
Ne tak domácích věcí velebíme, jako bychom bez nedo-
statku byli, nýbrž k nedospělostem se známe, a napravovati
hotovost máme i slibujeme, aniž též toho tupime, co Pán Bůh
jinde dobrého dělá a má, ale příčinu sobě dáváme k ohledo-
vání obojího známosti a vděčnému užívání domácího. A což
by i tam dobrého nalezeno bylo, aby společným úsudkem ohle-
dáno i přijato bylo, a tak již mezi domácím Jednoty místo
mělo a naše sloulo. A to proto, abychom byli pravá a řádná
Jednota, ne jako kněží, kteříž toho i onoho se chápají atd.;
an B. Lukáš starý říkával, že v Jednotě vše našel a odtud
bral; ač víme že z starých doktorů i celé paragrafy a stránky
v své spisy vkládal, ale bez pochyby že od otců prvé přijaté.
Nebo nám nikoli nesluší starých otců našich zamitati.
A ač po nich jako po B. Rehofovi potomni mnohé věci
strany učení i služebných řádů k nápravě a k doplnění při-
vodili (apo nás též učiní potomci naši), však se jich neodčí-
tali; a my tak podobně činiti máme.
