118
dem herren durch sin. werdikeit
290 ÜZ rôlen munden warl gescit
minnenclicher habedanc.
ob sin ninne ir deheine twane,
da gełar ich nicht gesprechen ab.
ich sage, als ich vernomen hub,
295 daz im der kunie gap zń der stunt
der grózen turneis hundert phunt
und ein urs michel unde stare
daz schatzet man an. hundert mare,
und auder kleinôt ungezelt.
300 sus wart begabet der hell
durch sine ritterlichen were.
Ob ich Heinrich von Vribere
sine ritterliche tal
die der helt begaugen hàt
mit worten nu volsage uicbt,
und min getichte gar enwicht
gegen des herren wirden si,
jedoch enwirl min herze уг!
des willen zü dekeiner stun!,
so ich entû mit worten kunt
30
an
290 pesait 79 sag “9 gab ?95 tvrneys, pivnt 299 kleinót 30° sust,
begobet ? à friberk 998 "doch 902 keiner 9!9 tu.
290. Ze všech sedmi krás žen-
ských tato bývá snad nejčastěji
zmíněna od básníků; röter munt
miva dokonce význam „krásná
divka“ a Hartmann praví (Iwein
535 a nn.): „die vrouwen báten
296. źurneis, turnôs (masc.) peniz
toursky, fre. gros tournois, vedle
něhož platil ve Francii ještě g. ja-
risis O Gtvrtinu větší.
300. sus, zachováno dosud ve
alle got daz sin gnáde und sin
gebôt in ze helfe kérte, und ir
kempten érte, daz er in ze troste
ir gespilu erlóste. nu ist er so
gnaedec und só guot und só reine
gemuot daz er niemer kunde só
manegem süesem munde helfelichiu
dinc versagen“. — Wie einer ist,
so ist sein "got, zdvoiilà doba mà
i pána Boha zdvořilého.
291. kabedanc, podst. jméno utvo-
fen ze slov, kterymi se dékovalo;
poděkování. Dámy děkují za služ-
by. kterérytir prokázal panísvé, ne-
Lot tim ctil celé pohlaví jejich.
Srv. obvyklé: pro všechny pauny
i panie. Tak se jmenuje též cena
při turnaji. srov. polský erb ab-
dank, habdank.
tvaru sozst.
306. fichten (srov. v. 2) od di-
ctare, psati, basniti, pozdóji „vy-
nalézati“, snažití se vůbec. V nové
némé, je objem slova zase přiveden
na prvotní míru; getichte, co je na-
psáno, báseň napsaná, pak umělé
dilo vübec; ezwzcht nebo niwiht,
nic, negace slova wiżć (got. waihts,
věc) něco, něco malého, (trpaslík);
z ahd. složeniny tohoto slova
s eo (vždy) vzešlo slovo eowiht,
iowiki, ieht, iht, icht (v. 9.) néco.
a negace jeho siowiki, nicht, nih,
nicht, nic; pozdější význam ze je
vlastné „v ničem, nie“, nové nichts
vzniklo z genetivu ve spojení sv-
silnjicim nickhtes nicht.
8
