110
205
215
220
22
u
230
wären in Frankriche, |574, b|
die man so ritterliclie
mit ile dar za rusle,
daz zü der richen {juste
den herren nichtes gebrast.
von dem povel wart der gasi
vil an gegagert unde gekaft,
wan er sich za der ritlerschalt
sô schône hete gezieret.
In des geleisieret
kom ritterlichen af den sant
von Bélóle Anschórant,
ein üz erwelter ritter gut
den ouch ritlerlichier mat
bi sinen tagen nic gemeit;
des name in ritters werdikeit
was vil manigen tac gestigen.
„hald tz, hald àz! wart dà geschrigen
lüte und wunnenclich genüc.
die tambire man dó slic.
den helden wart gewichen ;
die urs gar keklichen*
mit den houbten nikten.
die helde prislich schikten
die schilde vur die bruste.
zu ritterlicher tjuste
stant ir beider herzen ger.
dö die herren heten die sper
zu handen gevangen,
die urs begonden prangen
mit sprungen üf dem sande.
vintlich die wigande
begonden dö ir houbet wegen,
als die güten rilter phlegen,
Arte
e
208 rvste, 204 dar, s teëkou pod r a nadepsanym z; tyuste vždy,
210 geleysiret, ?!! kome, ?!* ovh, 29 vnde, 220 da, 222 úrs, 23% fvr, 290 Ors.
204. ž/uste, obyčejně fjoste nebo
Juste, z fre. jouste, klani a sice
dobrovolné i klání s ostrým. rích
znamenitý, krásný, nádherný.
206. Lid odevšad sběhlý má te-
prve teď pravý čas, prohlédnouti
si rytíře, který klidně čeká na
soupeře svého.
210. Zeisieren, frc. laissier, pustiti
(roz. koně), hnáti kvapem; při vlast-
ním klání běh nazván a/a? a kar-
riera rabbîne.
218. Ciziho rytife asi oslovili
takto „lidé žádající“, kteří se na-
dáli od něho bohatých darů, do-
jde-li vitězství.
280. prangen, chlubné se vzpinati,
ukazovati se.
