107
glest úf des helmes krone,
dar in gestecket schöne
vergulter gires vederen vil,
120
dar an gehangen äne zil
von golde wunnenclich talier. |373 d.|
der minnen zeichen, ein slogier,
vloue ob des gires vedern
den man da sach vledern
12
a
gelsidin unde wol geworcht.
der tare degen unervorcht
den helm gar ritterlichen bant.
einen schilt der wigant
gevie gar prislichen,
130
mit
gevazzet wunneclichen
grünen borten sam ein gras;
des schildes velt bezogen was
mil
nûwen rôten marderkeln.
sol ich die warheit nicht enheln,
135
so làn ich offenlichen schin
daz dar in wiz hermelin
ein ginender lewe was gesniteu.
H9 vvres vedern,
e
125 gel siden !?* tevwer, !*! grvnen porten,
133 nevwen, 95 hevmlin, 197 ginder, gesinteu.
117. I rytifi nekniżeciho rodu
nosivali helmy s korunou; Ulr.
v. Licht. 165, 21: da bi fuort man
deu helm min, der moht ouch lieh-
ter niht gesin, er was gekroenet
meisterlich, diu króne, diu was
koste rich. Věnec, o němž vypra-
vuje básník, mohl býti též na «aee,
tvarem od koruny se lišící: Licht.
451, 38: diu wael stnont üf dem
helme mîn, dar umb ein kranz von
scharlach gie, zerhouwen vil wol
dort und hie — a 485, 19: sin helm
was lieht alsam cin glas, darumb
von drizen vederen was gestôzen
ein vil witer krauz. Suchenwirt
neoponíuá uvésti v popisu erbu,
zdali byl helm korunovaný.
121. talier, drobounké okrouhlé
ozdoby; viděl jsem podobné na
kroužkových oděních v Ambras-
ské sbírce ve Vídni, ale ne na
helmě, nýbrž na prsou upevněné.
122. słogier (z toho české šlojieř
v Tristramu) se uvázal tak kolem
per, že větší část jeho vlála vě-
trem; tim naznačil rytíř zjevně,
že „slouží“ dámě; obvyklý znak
dámských rytířů byl też rukáv
upevněný na štítu; král Jan do-
konce dal si napsati na štít, že
slouží; takoví rytíři byli v turna-
jich vítání zvláštním pozdravem
„lidu žádajícího“.
127. „Podvazani* helmu značí
úplnou hotovosť k boji — dělo se
svazanim ,helmsnuor“ pod bra-
dou; tam se také při klání míří-
valo, aby rytíř byl odzbrojen; po-
dobné odvázáni značí konec boje,
(277). Jelikož helm kryl i obličej
(barbierou), nebylo pod nim ry-
tíře poznati: a on svój helm dávno
podvázal, chtě, aby ho nižádný
nepoznal. (Tandariuš 58, 24).
138. Štít byl buď malován (schil-
taere, maliï, schildern) anebo po-
tažen kožešinami; červenou kože-
šinou k tomu účelu obvyklou byly
krky kuni; podobně básník „Bóh-
menschlacht* (srv. Uvod 20) popi-
suje erb Přemysla II.: von hermlin
eins lewen war nam ich úp keln
dar gestracht.
137. ginen, zivati, lev s otevřenou
tlamou.
