V. 12094. man sach bescheidenlichen daz,
daz Witzlän und die sine
dem vogete vou dem Line
stuonden williclichen bi.
Po boji společná hostina spojí přálely a nepiately, Zertuji
při jídle o přestálých nebezpečích — každý se přiznává, že
mu v boji příliš veselo nebylo; také Witzlůn tak činí ve v.
123722—32.
Jméno Viclanovo vyskytá se jesté nékolikráte v bisnich
z národní pověsti, aniž by značilo louž osobu. Tak je nazván
též otec Berhtungův v básni „Dieterichs Flucht“:
471. sin valer was von Kriechenlant
und was gelieizen Wizlàn.
Dále však existovala cela basen ,Dieterich und Wenezlin®,
z niž se jen zlomek zachoval. Wenezlän, aè je zde knizelem
polskym, je asi totozny s Witzlànem v ,Biterolfu*.
Wenezlàn priláhne dle zachovalých veršů na hranice
Etzlovy říše a Dětřich Veronský se svými reky jde Etzlovi ku
pomoci. W. nazván obyčejně „der Bolán“, vojsko jeho lake
jednou ruským (slovanským):
475. doch ze jungest und ze leste
von Berne der nötveste
den Dôlâän triben began
vaste durch der Azuzez her dan.
2. Poláci.
V básní „Biterolf a Dietleip“ jedná se léž o bojích Hunů
proti Polákům. Jejich vévoda nazván tu dvěma rozličnými
jmény; ve v. 1231. čteme:
Hornboge, von Pólàn der herzoge,
der was in vancnüsse dà.
"Tohoto „Hornboge“, což jest patrně jméno slovanské,
jako Viclan, znaji také básné ,Dietrichs Flucht* a ,haben-
schlacht“ jakožto přítele Dětřichova.
Flucht 5904. kumt von Pólàn üz der marke
Hornboge der maerc.
