1071

12

kazu pouze negativnímu měla napomínati k opatrnosti; dále bych teď spíše než tehdá připustil, že rozdíl ve tklivých rýmech na -/ickh může býti nahodilý, protože všechny tři básně znají příslovečné tvary v -/ich, -liche a -lśchen končící; a last not least, że je potřeba míti zřetel k rozdílu mezi překlady (K a T) a volným vypravováním nedávné události. Chci tedy báseň ještě jednou stručně srovnati s básněmi Heinrichovými a sice na základě Wiggersovy dissertace.

Wiggers uvažuje při srovnávání Schretla (S) s T předně o verši, při čemž poznává, že v žádné z básní nelze určitě rozhodnouti, zdali básník někdy nepočítal slabiky; podobně i v M nelze s jistotou čísti všechny verše podle přísných pra- videl starší metriky, a rovněž máme ve všech třech básních verše s koncem ženským a čtyřmi dvihy, ba ani užívání dvojsla- bičného kladu nelze M upříti. — Celkem podle verše shoduje se M s T a S; K je příliš nedbale napsáno, než aby se na základě toho rukopisu mohlo něco souditi o metrice.

Rym jevi v S tytéž vlastnosti, které jsou společny T a K: jeví se, že básník S opravdu zahrával a umělkoval s rýmem právě jako T a jako stopy některé v K ukazují. M je rýmo- váno mnohem prostěji než všechny tyto básně.

Pod zählavim „Stil“ jedná Wiggers předně o skladbě. Delší periody nalézáme v T a S jen v úvodě, ostatně je proud řeči u Heinricha plynný a prostý; v živém vypravování ná- sledují po sobě jen krátké hlavní věty, přerušené větami relativnimi a apposicemi; tak jest také v K, ale v M setká- váme se s větami vícekráte složenými jako: daz er mit rit- terlicher tät hàt só hóhen pris erkrigen, daz sin name ist vur gestigen 32, wıe er gezieret üf den plàn só ritterlichen quéme, daz iz wol gezéme dem edelen kunige in Běheimlant in des lobe der wigant wére .. 58, £z dem kunige geseit wurden dise mére daz üf den hof wóre ein gast só ritterli- chen komen daz *niemen het ć vernomen daz da in Franc- riche wére alsó ritterliche gesehen ein creature .. 189. Krátká dvojverší starončmiccká zněla by velice monotonne, kdyby byla vždy myšlenka zakončena druhým rýmem. Opačný způ- sob nazývá se Rezměůrechung, o které jsem již ve svém článku ukázal, že se v T a M velice liší. T (a podobně i S a také K) má pravidelně lomené rýmy, ale vždy je krátký odstavec, tako-