10
Co do vyšší kritiky, zachoval jsem konservativně tekst
rukopisný; jen na málo místech dovolil jsem si lehké přesta-
vení nebo doplnění, směřující k vělší hladkosti verse. Doba
básně tihla k vyplnění kladů, ba k počítání slabik; a to mělo
vliv i na takové básníky, kteří, jako průvě Heinrich, zachová-
vali ještě tradice starší v metrice. Illavní korrektiv pokaženého
snad tekstu, druhý nějaký rukopis, jak již řečeno, nemáme,
a je při nejmenším velmi pochybno, můžeme-li se piiuciti
slohu básnikovu z jiného nějakého dila. Tímto výrokem octli
jsme se při důležité otázce, neboť pode jménem téhož básníka
zachováno nejen ještě jedno, nýbrž dvé děl, a ještě třetí, po-
dané anonymně, bylo lze jemu bezpečně přiřknouti.
Básník se podepisuje ve verši 302: „ich Heinrich von
Friberc*, a zcela podobně, ba s týmž rýmem (: werc) nazývá
se básník pokračování Gotfridova Tristana !) уе у. 82.
‚dem ich Hemrich von Friberc
voltihte disen Tristan“
a skladatel básně o dřevě svatého kříže *), vypravující povèst,
která částečně jest též česky zpracována a připojena k stra-
hovskému rukopisu ,Ctemie Nikodemova* ?). V té ve verši 99.
nazyvà se:
ich kunstlóser von Friberc
und sündhafter Heinrich.
1) Ve florentinském a Oberlinově rukopise této básně; otištěno
je v Myllerové ,Sammlung deutscher Gedichte aus dem XIL, XIII.
und XIV. Jh.' sv. IL seś. II. dle rukopisu florentinskóho (1785), pak ve TI.
svazku v. d. Hagenova vydání Gotfrida dle téhož rukopisu (1828)
a nejnověji p. t. „Heinvichs von Freiberg Tristan. Herausg. von Rein-
hold Bechstein‘. Leipzig 1877 (t. p. „Deutsche Dichter des Mittelalters.
Mit Wort- und Sacherklärungen hrsg. von Karl Bartsch. V. Band)
na základě obou rukopisů. Kritický apparät vySel jako ,Aninerkungen
zu Heinrichs von Freiberg Tristan’ v Bartschově ,Germanii', XXXII
(N: R. XX) str. 1—48.
2) Otištěné z rukop. vídenské dvorní knihovny č. 2885 str,
196b-—205b diplomaticky vérné ve Pfeifferové ,Altdeutsches Übangsbuch
zum Gebrauche an Hochschulen. Wien 1866: str. 126 —135, pak Spatué
vydané v programu c. k. státního gymnasia v Celji na r. 1881 od
A. Fietze (srv. Anzeiger für dentsches Alterthum 1882, str. 302 a nu.).
?) Ctenie Nikodemovo, co se dálo při umučení Páně. Pověsť
krásná o dřevu kříže svatého. IKnizky, kterak Tiberius poslal po Ježíše
Voluziana. Vydáno prací Vaceslava Hanky. V Praze 1861 (str. 85).
